HRAD ZVÍKOV
Zlatá mince 5000 Kč 2018 I
Pátou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Zvíkov, kterou vydává Česká národní banka 29. května 2018 na základě vyhlášky č. 55/2018 Sb.
Hrad Zvíkov, jeden z našich nejv ýznamnějších raně gotick ých královsk ých hradů, byl budován za panování Přemysla Otakara I. a dostavován za Václava I. a Přemysla Otakara II. na skalním ostrohu v blízkosti soutoku V ltav y a Otavy. Po v y mření Přemyslovců vlastnili hrad až do roku 1335 Rožmberkové, největší důležitosti však dosáhl za panování Karla IV., kdy v něm byly dočasně uloženy i korunovační klenot y. Poté byli majiteli Zvíkova znovu Rožmberkové, pak ho roku 1574 zakoupili Švamberkové, za nichž se hradu s královsk ý m palácem a mohutný m opevněním dostala renesanční přestavbu a výzdoba nástěnnými malbami. V roce 1622 byl Zvíkov dobyt a vyrabován, Jan Oldřich z Eggenberka ho sice opravil, ale dále v y užíval jen k hospodářsk ý m účelům, čímž hrad upadl a zchátrat. V roce 1719 přešel do majetku Schwarzenbergů již jako zřícenina, ale v 19. století byl zrekonstruován. V roce 1948 byl hrad zestátněn a dnes je ve správě Národního památkového ústavu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Ze světa kovových známek (5) Výtahové známky
Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy.
Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy, jimž jsme věnovali článek v minulém čísle...
Známky, které prodával správce domu, nebo platné mince se vhazovaly před jízdou do mincovního automatu v kabině výtahu. Ražby z doby c. a k. rakouské monarchie zastupovaly niklový, později železný dvacetihaléř, vzor 1892 respektive 1916 o průměru 21 milimetrů. Tento parametr splňují z mně známých výtahových známek pouze dvě ražby, známka podniku na výrobu výtahů Ing. Jaroslav Moučka založeného roku 1905 (obr. 1) a známka, kterou vydalo Lidové stavební a bytové družstvo v Plzni (L. S. B. D.). (obr. 2) Známky s hodnotou 20 (haléřů) odpovídajících parametrů mi nejsou známy. Výtahové známky o větším průměru 24,5 a 25,1 mm jsou podle svého provedení nejstarší, dozajista ražené ještě za Rakouska-Uherska pro domy čp. 239-II a 977-II v Praze Novém Městě, ale žádnou určitou minci tehdejších peněžních soustav nenahrazovaly (obr. 3-4). V období první republiky i Protektorátu Čechy a Morava byly výtahové známky ekvivalentem padesátihaléřové mince, vzor 1921 či 1940. Nominální hodnota 50, ovšem bez uvedení názvu dílčí měnové jednotky, byla na některých známkách i uvedená (obr. 5). Známky z této doby měly identický průměr 22,0 mm jako obě výše uvedené mince a mohly být padesátihaléři i nahrazeny. Znamená to tedy, že všechny výtahové známky průměru kolem 22 mm vznikly nejdříve v roce 1921, kdy bylo s ražbou padesátníků započato. Po druhé světové válce se od praxe užívání výtahových známek upustilo a náklady na výtah byly zahrnuty do nájemného.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
