Medaile Barack Obama bude z ryzího zlata a stříbra.
Nová česká medaile vydaná u příležitosti návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze bude ražená z ryzího zlata a k dostání bude i ve skromnějším provedení z ryzího stříbra.
Praha -
Ražbu medailí připravuje Česká mincovna v Jablonci n. Nisou. České veřejnosti bude představena během návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze dne 4.dubna 2009.
Zlatá medaile bude mít hmotnost jedné troyské unce, t.j. přibližně 31.1 gramu. Bude ražena z nejčistšího zlata ryzosti 999.9/1000. Tzn. že z 1000 dílů medaile je 999.9 z čistého zlata. Průměr medaile bude 37 mm. Medaile bude vydána v omezeném nákladu 500 ks.
Předpokládaná cena se bude pohybovat okolo 30.000 Kč.
Stříbrná medaile bude mít stejnou hmotnost (1 Oz). Bude ražena z nejčistšího stříbra ryzosti 99.9/100. Tzn. že z 100 dílů medaile je 99.9 z čistého stříbra. Průměr medaile bude 37 mm. Medaile bude vydána v omezeném nákladu 500 ks. Předpokládaná cena se bude pohybovat okolo 1.200 Kč.
Medaile budou raženy v provedení špičkové kvality, tzv. proof kdy je mincovní plocha medailí opakovaně leštěna až k dosažení zrcadlového lesku a reliéf medaile je matován.
Na licní straně medaile bude portrét Baracka Obamy. Rub medaile bude ztvárňovat panorama Pražského hradu a Bílého domu, které jsou sídly prezidentů České Republiky a Spojených států amerických.
Obě medaile jsou označeny značkou českého puncovního úřadu a vydává se k nim certifikát.
O obě medaile se předpokládá velký zájem. Vzhledem k nízkému nákladu a očekávané publicitě je pravděpodobné že budou vyprodány krátce po svém vydání. Zájemci z řad sběratelů a investorů si jej ale mohou rezervovat již nyní přes internet, na adresách :
Německá platidla po 2. sv. válce (4) Mince BRD a emise BBK II.
V minulé části našeho přehledu německých platidel jsme se krátce zmínili o emisi BBK I, ke které se později vrátíme v samostatném článku, v němž se budeme věnovat detailům kolem typologie a především číslování.
V dnešním díle se naopak zaměříme na mince Deutsche Bundesbank (DBB) z období let 1950–2001 a emisi BBK II.
Před samotným popisem platidel se nejdříve opět vrátíme o několik let nazpět. Po přijetí měnové reformy v červnu 1948 se vztahy mezi západem a SSSR značně vyhrotily. Na měnovou reformu se sovětské vedení rozhodlo zareagovat totální pozemní blokádou Berlína. Hlavní město se totiž podobně jako zbylé části Německa dělilo do čtyř sektorů pod správou jednotlivých okupačních mocností, ovšem svou geografickou polohou se jako celek nacházelo uvnitř sovětské zóny. Této izolace se rozhodl Sovětský svaz využít a pod záminkou ochrany jím kontrolované části Německa před spekulanty s měnou nechal uzavřít všechny přístupové cesty do města s úmyslem nechat obyvatele zcela vyčerpat a vyhladovět.
Stalin tímto krokem usiloval o prolomení odporu západu a rozšíření své sféry vlivu na celé Německo. Blokáda trvala od 24. 6. 1948 až do 12. 5. 1949. Během této doby se tak západní sektory Berlína ocitly odříznuty od veškerého pozemního zásobování a to včetně vodních cest a dodávek elektrické energie. Američané a Britové se k blokádě postavili čelem a bez „horkého“ konfliktu situaci vyřešili leteckým mostem. Díky jedinečné organizaci, technice a lidské dovednosti bylo během jedenáctiměsíční blokády dopraveno do Berlína na 2,2 milionu tun potravin, uhlí, stavebního materiálu a dalšího zboží v přibližně 277 000 letech1. Pro Sovětský svaz se však ve výsledku blokáda ukázala jako kontraproduktivní, neboť nejen že Stalin nedosáhl svých cílů, ale současně i kooperace mezi západními mocnostmi a německým obyvatelstvem stmelila vzájemné vztahy. Po ukončení blokády se západní spojenci vyslovili pro souhlas s novou západoněmeckou ústavou2 a 7. 9. 1949 vznikl nový stát Spolková republika Německo (Bundesrepublik Deutschland - BRD). Východní zóna na nastalou situaci 7. 10. 1948 zareagovala obdobně, když vyhlásila druhý německý stát a de facto sovětský satelit Německou demokratickou republiku (Deutsche Demokratische Republik - DDR).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013