Zemská jubilejní výstava v Praze – konala se v Praze v roce 1891 ke stému výročí první průmyslové výstavy v české metropoli.

Inspirací pro české organizátory byla uherská všeobecná výstava v Budapešti, která se konala v roce 1885. O dva roky později vznikla komise pro zřízení stálé výstavní budovy v Praze. Jedním z hlavních organizátorů a vůbec iniciátorů myšlenky byl podnikatel a politik Bohumil Bondy. Záměr se podařilo prosadit ve Vysokém sněmu Království českého, i navzdory nesouhlasu německých poslanců, takže v listopadu 1888 mohl vzniknout výbor pro přípravu výstavy. V sedmičlenném výboru usedl i významný český technik a vynálezce František Křižík. Usnesení, že se výstava bude konat v roce 1891, však bojkotovali němečtí podnikatelé, požadovali posunutí termínu o rok. Chtěli tak snížit význam výstavy, která by pak nemohla být jubilejní. Čechy nechuť Němců naopak povzbudila a uvítali, že se výstava stane ryze českou národní záležitostí. Jejich nadšení umocnila i zpráva, že císař František I. přijal žádost o patronát nad výstavou a dokonce slíbil osobně přijet. Místem nového výstaviště se stala Královská obora. Přípravné práce narušila silná povodeň koncem léta 1890, která zasáhla i výstaviště a napáchala velké škody na pozemku i rozestavěném Průmyslovém paláci, kde se zřítily čtyři oblouky ocelové konstrukce.

Ani tyto závažné problémy však nadšené organizátory, podporované českou veřejností, už nemohly odradit. Expozice obsáhla snad všechny obory od průmyslových odvětví, přes zdravotnictví, až po společenský život.

U příležitosti Jubilejní výstavy byly zprovozněny nové pozemní lanové dráhy na Petřín a na Letnou, veřejnosti se také otevřela nová petřínská rozhledna. Dalším důležitým počinem se stalo zahájení provozu první elektrické dráhy v Praze na Letné. Trať vybudoval František Křižík, který se zároveň postaral o osvětlení výstavy. Opravdovou senzací se pak stala Křižíkova světelná fontána.