ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (37) Jídelní známky II
V minulé části byly popsané známky, o jejichž účelu vypovídaly na nich uvedené legendy, např. Abonnement či Speise Mark nebo oběd v předplacení, někdy doprovázené vyobrazeným talířem s pokrmem.
Další větší skupinou jídelních známek jsou známky hostinců, na kterých je pouze vyobrazený příbor. Vznik většiny z nich lze pravděpodobně vročit do období od posledního kvartálu XIX. století do první sv. války, v ojedinělých případech ještě do raného období první republiky. Jde již o moderně zhotovené známky, při jejichž ražbě byla užívána rubní razidla z nabídky ražebny, proto se motivy opakují u známek různých vydavatelů.
Známek s příborem je známá řada typů. Starším ražbám je společné uspořádání obrazu – na vrchu je obyčejně lžíce směřující většinou koncem na 12 h, pod ní nůž čepelí na 2 h a dole vidlička hroty na 10 h. Přehled základních typů je na vyobrazení č. 1. Jak vidno, vyskytují se ozdobná rámovaní se šesti či sedmi obloučky, čtyřpásy, perlové kruhy někdy v kombinaci s hladkými kruhy a také několik atypických rubních typů známých v současnosti pouze z jediné známky. V kontextu účelových známek střední Evropy se zdá, že z ikonografického hlediska je tato skupina pravděpodobně ryze česká. V Menzelově katalogu známek s německou legendou nejsou jídelní známky s příborem žádné, kromě dvou pražských1. Příbor je na německých ražbách vyobrazen pouze na několika známkách sloužících jako zálohy při jeho zapůjčení.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
Libra Severního Irska (1)
(libra šterlinků £)
Librový monetární systém je pravděpodobně nejdéle používaným peněžním řádem na světě a byl z historického pohledu také systémem nejrozšířenějším. Dějiny libry sahají až do osmého století našeho letopočtu. Nejdříve však libra znamenala pouze jednotku hmotnosti. Slovo pound pochází z latinského slova pendere (= vážit). Libra charakterizovala určité množství stříbra vážící jednu libru. Tato váhová jednotka představovala 453 gramů Ag. Teprve postupem času se z váhové jednotky stala jednotka peněžní.
To, že libra je i v současné době pevným peněžním systémem dokládá také skutečnost, že nejčastější bankovky v oběhu mají poměrně nízkou nominální hodnotu a v historii libry nezaznamenáme náznak devalvace. Nejčastější jsou bankovky £5 , £10 , £20 a £50. Skotské a severoirské banky na rozdíl od Bank of England vydávají bankovku také v nominální hodnotě £100. Severoirské a skotské bankovky musí být kryty ekvivalentním množstvím bankovek vydávaných Bank of England. Proto existují bankovky o nominálních hodnotách £ 1 000 000 (Giant) a £ 100 000 000 (Titan), které vydala Bank of England a které jsou uloženy v jejím depozitu a nikdy nebyly uvedeny do oběhu. The Bank of England s Role in Regulating the Issue of Scottish and Northern Ireland Banknotes & Security by Design - A closer look at Bank of England notes [online]. Bank of England).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
