Povodně v Praze Numismatická vzpomínka na velkou vodu před více než sto lety
Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.
Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky1 a zejména hrozba rozsáhlých záplav v Praze a na dolním toku Labe, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.
ZPovodně jsou na českém území zaznamenány od začátku 12. století. Podle záznamů se extrémní povodně vyskytly v Čechách v letech 1118 (září), 1180 (?), 1272 (březen), 1342 (leden a únor), 1359 (září), 1432 (březen a červenec), 1481 (červen), 1496 (leden), 1501 (srpen), 1598 (březen a srpen), 1784 (únor), 1845 (březen), 1862 (únor), 1872 (květen), 1890 (září), 1940 (únor), 2002 (srpen). V roce 1342 strhla voda v Praze kamenný Juditin most postavený ve druhé polovině 12. století, roku 1359 zničila provizorní dřevěný most a vážně poškodila rozestavěný nový kamenný.2 V letech 1496 a 1784 poškodila Karlův most, nejhůře ovšem roku 1890.
Před rokem 2002 byla největší letní povodeň způsobená pouze srážkami právě v září 1890.3 Silně pršelo celé jaro a léto nebylo výjimkou. „Hospodáři léta tak mokrého nepamatují,“ psalo se v knize Povodeň v Čechách roku 1890. „Nebesa chrlila napořád spousty vod, silnice a železnice tu a tam stávaly se nesjízdnými, mnohé hráze železniční protrhány a jízda zastavena.“ Koncem léta se hnala na Prahu povodňová vlna. 3. září 1890 okolo čtvrté hodiny ranní se nad Prahou rozlehly poplašné výstřely z děla a oznámily, že nastává povodeň - jedna z historicky největších záplav ve městě, při které byl po sto letech znovu pobořen Karlův most. Vltava v Praze kulminovala 4. září mezi 20. a 22. hodinou večer s průtokem 3975 m3/s.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Vídeňský bazilišek se vrací
Rakousko vydává novou pamětní minci v nominální hodnotě 10 eur. Nová mince ze série "Báje a legendy Rakouska" je věnována legendární příšeře města Vídně - slavnému baziliškovi.
Vídeň - Rakousko vydává novou pamětní minci v nominální hodnotě 10 eur. Nová mince ze série "Báje a legendy Rakouska" je věnována legendární příšeře města Vídně - slavnému baziliškovi.
Bazilišek je podle středověkých legend ohavná bájná bytost, smíšená z ptáka a plaza, nejčastěji bývá zpodobován s kohoutí hlavou, na, které se spatřuje malá korunka a s kohoutíma nohama. Mohou být dvě i více. Bazilišek se vylíhne z vejce bez žloutku sneseného úplně černým kohoutem, které vysedí ošklivá ropucha, případně had.
Vídeňský bazilišek se dle legendy objevil v roce 1212 při kopání studny v ulici Schönlaterngasse. Stejně jako bájná Medůza i bazilišek zkameněl hrůzou poté co spatřil svůj vlastní obraz v zrcadle, které mu nastavil pekařský učeň.
Autorem mince o průměru 32 mm je Thomas Pesendorfer. Razí se ve Vídeňské mincovně. Na lícní straně mince je vyobrazena ulice Schönlaterngasse. Brána na jejím konci vede do Dvora Svatého kříže patřící Cisterciánskému klášteru Svatého kříže v Dolním Rakousku. Na pravé straně je Baziliškův dům č. 7 ( bývalé pekařství ) ve své dnešní podobě. Na rubové straně mince je bazilišek hledící do zrcadla s hrdinou, který nad ním podle vídeňské pověsti zvítězil.
Mince je ražena ze sterlingového stříbra vysoké ryzosti 925/1000. Má průměr 32 mm a váží polovinu troyské unce. Náklad těchto mincí ve špičkovém provedení je omezen na 40.000 ks.
Bazilišek nezůstane v numismatických sbírkách osamocen. Série "Báje a Legendy Rakouska" bude v říjnu tohoto roku pokračovat titulem věnovaným věznění britského panovníka Richarda Lví srdce na hradě Dürnstein.