100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ČSR
10 000 Kč 2018
Česká národní banka přispěla k oslavám 100. výročí založení československého státu mimořádnou emisí zlaté mince o nominální hodnotě 10 000 Kč. Minci si mohou zájemci zakoupit od 23. října.
„Zatímco oslavy 100 let našeho samostatného státu právě vrcholí, z pohledu České národní banky mimořádně významné jubileum – 100. výročí vzniku československé koruny – připadne až na příští rok,“ uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. „Symbolem oslav se stane druhá největší zlatá mince na světě v nominální hodnotě 100 milionů korun, která bude od února k vidění na unikátní výstavě na Pražském hradě.“ Česká národní banka vypsala v listopadu 2016 ceny za předložení uměleckého návrhu pamětní mince, která bude vydána ke 100. výročí vzniku Československa. Soutěže se účastnilo 26 výtvarníků, kteří předložili celkem 35 sádrových návrhů. Vyhodnocení uměleckých návrhů uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 13. června 2017. Odbornými poradci byli doc. PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc., a RNDr. Jiří Martínek, Ph.D. z Historického ústavu Akademie věd České republiky
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
Královna Viktorie Zajímavosti britského mincovnictví z let 1838–1901
24. května uplynulo 195 let od narození královny Viktorie.
Princezna, která nikdy neměla nastoupit na trůn, se stala nejdéle vládnoucím anglickým panovníkem. Její dlouhá vláda byla zajímavá i z numismatického hlediska. Pod vlivem Francie se Británie pokusila o decimalizaci, v Královské mincovně působil talentovaný William Wyon, sochy tvořili Joseph Boehm a Thomas Brock.
Život
Alexandrina Victoria se narodila 24. května 1819 v Kensingtonském paláci v Londýně. Jejím otcem byl Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu, čtvrtý syn krále Jiřího III., matkou Victoria Sasko-Coburg-Saalfeldská. Ani jeden z Viktoriiných strýců po sobě nezanechal dědice a tak se po smrti Viléma IV. 20. června 1837 Viktorie stala královnou Spojeného království. Přes nesouhlas Viléma IV. se Viktorie nakonec 10. února 1840 provdala za prince Alberta of Sasko-Coburského a Gotha, se kterým měla během 17 let devět dětí. Díky nim se Viktorie později stala známou jako „babička Evropy“ a měla vnoučata téměř na všech evropských dvorech.
Viktorie nebyla pouhou loutkou v čele státu, ale snažila se aktivně zasahovat do politiky. To mělo za následek řadu skandálů, které poškodily královninu pověst. Ta byla nečekaně zachráněna díky atentáům. Na královnu, projíždějící se v kočáře po Londýně pravidelně útočili političtí radikálové, zhrzení básníci nebo různí pomatenci. Útočníci kupodivu pokaždé vyvázli s poměrně mírnými tresty a vůči královně se zvedla vlna sympatií. Sama Viktorie prý poznamenala, že všechno to střílení na ní stojí za to, protože je díky němu vidět, jak je lidmi milována.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.