JIŽNÍ KOREA 5000 WON
Pick#55a [2006]
Monetární systém v Jižní Koreji má od roku 1949 poměrně bohatou a mnohdy překotnou historii. První bankovky v rozsahu nominální hodnoty 5–1000 won vydala Bank of Chosen v roce 1949 a 1950. Vzhledem k devalvaci tohoto tzv. prvního jihokorejského wonu byla tato měna v roce 1953 nahrazena měnovým systémem hwan.
Vzájemný přepočet odpovídal poměru 1 hwan = 100 wonů. Hwan byl nominálně rozdělen do 100 jeonů (=čchonů). Bankovka o nejnižší hodnotě odpovídala 10 hwan. I tato měnová soustava trpěla inflací, díky čemuž došlo k sérii devalvací. To vedlo k tomu, že se jihokorejská banka rozhodla v roce 1962 navrátit k původní měnové jednotce won, která v Jižní Koreji platí do současné doby. V tomto případě změny měnové jednotky se zpětně 10 hwan vyměňovalo za 1 won. Měnové jednotky hwan a won byly paralelními až do roku 1975. Současný jihokorejský won se rozděluje na 100 jeonů (1/100). Ty se prakticky nepoužívají a jejich využití je pouze pro případ přepočtu cizích měn. Od roku 1997 je totiž jihokorejský won volně směnitelnou měnou. Podle ISO 4217 má won mezinárodní kód KRW a rovněž mezinárodně respektovaný symbol ₩.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
MISTŘI ČESKÉ NUMIZMATIKY Ohlédnutí (1)
Představili jsme vám skutečné celebrity v oboru nízkého reliéfu, jejichž jména se stala pojmem nejen doma, ale i v zahraničí.
Rozhovorem s Petrem Horákem jsme v minulém čísle uzavřeli dlouhodobý seriál Mistři české numizmatiky. Když jsem v roce 2010 přišel s nápadem vyzpovídat několik známých českých tvůrců numizmatiky, rozhodně by mě nenapadlo, že vznikne tak obsáhlá sbírka. V průběhu šesti let vzniklo jedenatřicet dílů doplněných unikátními fotografiemi umělců i ukázkami jejich díla.
A někdy dokonce více v zahraničí, než doma. Nezapomenutelným se pro mě stalo hned první setkání s dnes už nežijícím profesorem Jiřím Harcubou. Pochopil jsem, že mám před sebou člověka, který má nejen specifický přístup k řemeslu, ale i hluboký filozofický vhled. Bytost, která má schopnost podívat se za oponu tohoto světa, člověka, který umí poutavě mluvit, ale také pozorně naslouchat. Rozhovor v jeho nevytopeném ateliéru mě tehdy zaujal natolik, že jsem si nechal ujet rychlík na Moravu a v tom dalším o setkání ještě dlouhé hodiny přemítal. Velkým dojmem na mě zapůsobil také Michal Vitanovský, sochař, medailér, publicista, mimochodem autor Řádu T. G. Masaryka (1990), Řádu Bílého lva (1994) a dalších insignií. Rozhovor s ním jsme přinesli hned v následujícím vydání Mincí a bankovek, tedy v prvním čísle roku 2011.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.