KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (2) Newton a padělatelé
Když Isaac Newton obdržel dopis o svém jmenování v královské mincovně, považoval to za příležitost jak se dostat do Londýna.
Z původně formálního místa se ale stala posedlost a z proslulého vědce se stal správce mincovny, který úspěšně zorganizoval přeražbu všech stříbrných mincí Anglie a stal se postrachem londýnských padělatelů.
Správce mincovny Isaac Newton byl v roce 1795 vědeckou celebritou, jejíž díla byla uznávaná po celé Evropě. Newton měl za sebou osobní krizi a byl rozhodnut se za každou cenu dostat z univerzity v Cambridge, kde se nudil. Jeho známí a přátelé po několik let oslovovali své patrony, aby slavnému vědci obstarali místo s odpovídajícím příjmem. V září roku 1795 přišla z Londýna zvláštní žádost: Mohl by se nejchytřejší muž Anglie Isaac Newton věnovat záležitosti národního významu a poradit, co má Anglie dělat s nedostatkem stříbrného oběživa? Newton se tímto problémem začal intenzivně zabývat a nakonec navrhl stažení všech stříbrných mincí z oběhu a jejich celkovou přeražbu tak, aby se nové mince nedaly okrajovat. Nové mince měly mít cenu kovu odpovídající nominálu, aby nedocházelo k jejich exportu. Newton zároveň doporučil změnit poměr ceny zlata a stříbra. Jeho návrh nakonec uspěl pouze částečně. 17. ledna 1696 bylo sice rozhodnuto o stažení všech mincí, ale nové ražby měly mít stejnou hmotnost.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
JERUZALÉM ZE ZLATA – CARDO
Nová 20šekelová mince
Již po osmé vydává Izraelská banka (Bank of Israel) ve spolupráci s Israel Coins & Medals Corporation zlatou builionovou minci v nominální hodnotě 20 NIS, tentokrát s motivem hlavní ulice starověkého Jeruzaéma zvané Cardo.
V římsk ých městech byly dvě hlavní ulice, které se navzájem kolmo protínaly – Via Cardinalis a Via Decumana. Cardo bylo hlavní ulicí, srdcem města a obchodním centrem spojujícím Jeruzalém ze severu na jih. Po potlačení Bar Kochbova protiřímského povstání (132–135 nl.) přebudoval císař Hadrián Jeruzalém na moderní římské město s názvem Aelia Capitolina, v němž bylo zakázáno Židům žít. Cardo začínalo na severu u Šchemské brány a spojovalo město s jeho jižní částí. V 6. století byzantsk ý císař Justinián I. (527– 565) prodloužil Cardo na jihu až k Sionské bráně, aby umožnil pohodlnější přístup k jím zbudovanému Novému kostelu Matk y Boží jinak zvanému Nea Ekklesia Theotokos nebo též kostel Nea.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.