100 LET SDRUŽENÍ HOLLAR
Pamětní mince 200 Kč 2017 IV
Již čtvrtou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 100. výročí založení Sdružení českých umělců grafiků Hollar, kterou vydala Česká národní banka 4. října 2017 na základě vyhlášky č. 288/2017 Sb.
Sdružení českých umělců grafiků Hollar, založené v roce 1917, bylo pojmenováno po slavném českém kreslíři a rytci Václavu Hollarovi. Hlavním iniciátorem vzniku Sdružení byl známý malíř a grafik Tavík František Šimon, mezi další zakládající členy patřili František Bílek, Vratislav Hugo Brunner, František Kysela, Václav Rabas, Vladimír Silovský, Viktor Stretti či Max Švabinský. Sdružení vždy podporovalo rozvoj a zveřejňování grafické tvorby v tuzemsku i zahraničí, například v Belgii, Francii, Velké Británii, Spojených státech či Japonsku. Od roku 1937 vlastní Sdružení výstavní síň Galerie Hollar na Smetanově nábřeží v Praze. Za Protektorátu a v 50. letech byla činnost Sdružení utlumena, k novému rozvoji došlo v 60. letech, ale v roce 1972 byla činnost zastavena a k obnovení došlo až po společenských změnách v roce 1989.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
Úvod do grošového období (9) Čištění, patinování a konzervace mincí
Součástí vědomostí sběratele mincí grošového období by měla rozhodně i znalost, jak se o mince starat, aby neztratily svou autentičnost, nebo abychom je neopatrným zacházením neponičili.
Ke každému materiálu se kvůli jeho fyzikálním a chemickým vlastnostem musíme chovat jinak. Následující řádky popisují podrobně jak na to.
Zlato
Zlato těžko oxiduje, a protože většina zlatých mincí byla vyražena z kvalitního a téměř čistého kovu, odolávají úspěšně chemickým vlivům jak půdy či vody (a to i mořské), tak i vlivům atmosférickým. Přec ale existuje jedna nepříjemná povrchová vada čas od času se vyskytující na zlatých ražbách. Bývá označována jako tzv. červená rez. Průvodním jevem výskytu této rzi je přepálení zlata – jeho vystavení vysoké teplotě (například při požárech). Hlavní příčinou tohoto jevu je přítomnost mědi v mincovní slitině takto postižených mincí. Protože měď za vysokých teplot snáze oxiduje, stačí i její nepatrné množství, ve kterém přichází v kovu zlatých ražeb, aby přešla do podoby nižšího kysličníku mědi – kysličníku měďného (Cu2O). Ten pak nepříjemně přikrášlí povrch mincí červenými skvrnkami.
Kysličník měďný je značně stálý, a proto je i jeho odstranění z povrchu zlatých mincí problematické. Nejvhodnější bývá odstranit skvrny roztokem manganistanu draselného (KMnO4), okyseleným kyselinou sírovou, opatrným nanášením skleněnou tyčinkou na postižená místa. Jindy se zase užívá k vyčištění spáleného zlata kyseliny solné, nebo boraxu (tetraboritan sodný).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
