RYBY RUDÉHO MOŘE V Izraeli ražené mince Republiky Palau
Pro Čecha nebo středoevropana je Republika Palau zcela jistě exotickou či dokonce rajskou zemí.
Palau je ostrovním státem ležícím 500 kilometrů východně od Filipín a tvoří jej na 250 ostrovů a ostrůvků o celkové rozloze 465 km čtverečních. Počet obyvatel se odhaduje na 21 265. hlavním městem je ngerulmud, ale největším městem země je koror s více než 11 tisíci obyvateli. Úředními jazyky jsou angličtina, palauština a status uznaného jazyka má i japonština. Palau je rozvojovou zemědělskou zemí, v níž důležitou roli hraje též rybolov.
Také turistika není pro Palau zanedbatelným zdrojem financí. Měnovou jednotkou Palau je americký dolar. Zemi roku 1935 anektovalo Japonsko a po druhé světové válce se v červenci 1947 staly Palauské ostrovy součástí poručenského území OSN Tichomořské ostrovy. Samostatný distrikt Palau byl poté OSN svěřen do správy USA. Roku 1981 získala tato země autonomii a v říjnu 1994 úplnou nezávislost. Tak se Republika Palau stala jedním z nejmladších nezávislých států světa.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
Korunová bankovka
Papírové peníze nemají tak dlouhou historii jako mince. Připomeňme si jen, kdy se na našem území začalo platit papírovými penězi – bylo to od roku 1762, tedy před 250 lety.
Samozřejmě to nebyly úplně první papírové peníze na světě, ty se objevily v Číně údajně ve 12. století a jejich existenci dovezl do Evropy mořeplavec Marco Polo. Zatímco mince se používaly od 7. století před naším letopočtem. Od počátku historie našich papírových platidel se tiskly hodnoty 1 (zlatý nebo koruna).
Když se řekne jednokorunová bankovka, tak je to v dnešní době už prakticky nepředstavitelné spojení. Tím spíše, když jsme svědky rušení haléřových mincí (také platily 1 haléřové mince), rušení 20 korunových a dokonce 50 korunových bankovek.
Ještě je třeba říci, že z formálního hlediska existovaly bankovky a státovky. V praktickém životě si tohoto rozdílu v názvu většinou nikdo nevšiml, ale přeci jen je zde jakýsi rozdíl. Mnemotechnickou pomůckou je to, že bankovku vydává emisní (cedulová) banka, státovku vydává stát (ministerstvo financí apod.). Na bankovce je tedy podepsán guvernér, pokladník či obecně někdo z centrální banky, na státovce je podepsán ministr financí.
Při popisu papírových platidel bude dále použit vždy správný název bankovka/státovka, ale v běžném textu si dovolím používat slovo bankovka pro oba významy.
V historii Československa ale i dalších období jsme platili celou škálou hodnot, většinou od jednokorunových bankovek až po 5000 koruny. Například první československá emise (mimochodem státovek) s datem 15. 4. 1919 byla tištěna v celé řadě tiskáren, různými tiskovými technikami a také na různé úrovni. Škála nominálů byla 1 Kč, 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1000 a 5000 Kč. Větší rozptyl hodnot v naší historii již možný nebyl a není.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
