Pamětní stříbrná mince 200 Kč k 25. výročí 17. listopadu 1989 a nepublikovaná medaile prezidenta Václava Havla z roku 19
Po přečtení dlouhého názvu článku si vnímavý čtenář záhy položí otázku: Jak spolu souvisí nejnovější česká pamětní mince a pamětní medaile, jejichž vydání odděluje dlouhých šestnáct let?
Určitě se bude ubírat správným směrem ten, komu jako spojovací článek vyvstane na mysli osobnost posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla (* 5. 10. 1936, † 18. 12. 2011).
O zlomových událostech listopadu 1989 i o Václavu Havlovi již bylo napsáno a vyřčeno mnohé, ať již historiky, politology, politiky, různými více či méně známými osobnostmi. Další řádky tohoto pojednání se však budou nastolenému tématu a výročí věnovat především z pohledu numismatiky a medailérství. V únoru 2014 byla ve 133. členské aukci pobočky České numismatické společnosti v Hradci Králové1 nabízena zajímavá medaile s portrétem prezidenta Václava Havla pocházející z roku 1998. Medaili vytvořil akademický sochař Jiří Harcuba2 a razila ji Bižuterie Česká mincovna a.s., Jablonec nad Nisou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
MAĎARSKÝ FORINT Vývoj, katalogizace, významné emise
Na území Maďarska je platnou měnovou jednotkou maďarský forint, která má určený mezinárodní kód dle ISO 4217 HUF.
Běžně se však mimo HUF používá symbol Ft. Setinou forintu je tzv. fillér. Ten byl zaveden v uherském měnovém systému roku 1892, kdy byla na území Rakouska–Uherska zavedena rakousko–uherská koruna. Fillér se tedy stal 1/100 uherské koruny. Od té doby zůstal dílčí měnovou jednotkou až dosud, i když došlo ve vývoji měnových jednotek v Maďarsku k několika zásadním změnám (viz dále).
Označení forint pochází od jména italského města Florencie, ve 13. století se tam razily mince s názvem fiorino d‘oro. Do oběhu byl forint v Maďarsku zaveden v polovině roku 1946, kdy došlo k výraznému znehodnocení předchozí měnovou jednotku pengő. Hyperinflační stav byl příčinou nezvykle velkého poměru nastupujícího forintu a končící pengő. Jeden forint byl v té době směnitelný za 4×1029 pengő. Pokud jde o značení měnové jednotky na bankovkách, platilo již v roce 1878, kdy došlo k vytvoření Rakousko–uherské banky, že označení měnové jednotky bylo odlišné na reverzu a averzu. Na jedné straně (R) byl text německý a měna se označovala jako gulden, kdežto na straně druhé (A) to byl forint (sing.) nebo forintot (plurál). Jako příklad můžeme uvézt bankovky # PS174–177 z roku 1849.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.