Nejkrásnější mince na světě má 10. let !
Počátkem roku 1999 byla ve Spojených státech amerických vyhodnocena porotou složenou z ředitelů mincoven, umělců věnujících se mincovní tvorbě, numismatiků a pracovníků muzeí soutěž Mince roku 1999.
Prestižní soutěž Mince roku pravidelně pořádá časopis WORLD COIN NEWS a nakladatelství Krause Publication. Soutěžilo se v několika kategoriích, např. nejlepší oběžná mince, nejumělečtější mince, nejlepší zlatá mince, mince k aktuální události, a také o celkové prvenství. Pro rok 1999 bylo vyhlášeno deset kategorií, v nichž zvítězily mince z celkem šesti zemí, a to z Itálie, Rakouska, Velké Británie, USA, Lotyšska, Ukrajiny a České republiky. Celkové prvenství získala italská stříbrná pětitisícová mince s námětem Svět obklopený ptáky a hvězdami, která současně zvítězila v kategorii nejumělečtější mince roku. Ceny za nejlepší mince roku 1999 byly předány v Cobb Galleria Center v Atlantě.
Česká republika získala první cenu v kategorii nejlepší zlatá mince roku za minci v hodnotě 10.000 Kč ze sady Karel IV. ročník 1999. Námět této mince je věnován založení Nového Města pražského. Na lícní straně této mince je volná kompozice českého lva, moravské a slezské orlice v gotických štítech a svatováclavská koruna. Pozadí tvoří dobový ornament v podobě kosočtvercových polí s rozetkami uprostřed. Na rubové straně mince je na pozadí gotických fiál portrét Karla IV. z votivní desky Jana Očka z Vlašimi. Doplňují ho vyobrazení dobové pečeti Nového Města pražského, císařské pečeti Karla IV. a pražského groše. Minci podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla razila Bižuterie Česká Mincovna, a.s. v Jablonci nad Nisou, která už od roku 1994 razí všechny české mince, oběžné i pamětní.
NÁRODNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ 90. výročí vzniku
Vyhlášením nezávislosti přestala Rakousko-Uherská banka (RUB) vykonávat funkci emisního úřadu na odtrženém území Slovenska a Českých zemí.
Plynulost peněžního oběhu v prvních letech zajišťoval Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF), který byl následně roku 1926 nahrazen nově vzniklou Národní bankou Československou, jejíž devadesáté výročí vzniku si letos připomínáme.
Rakousko-Uhersko se koncem, války stále více potýkalo nejen s narůstajícím množstvím nekrytého oběživa, ale i vysokým zadlužením. Pro krytí vládních výdajů byl stát nucen stáhnout z RUB nejen většinu zlatých zásob, ale díky válečným půjčkám vzrostl i dluh vlády u domácích a zahraničních věřitelů. Celkem došlo k emisi 21 válečných půjček, z nichž 8 bylo rakouských a 13 uherských o celkové hodnotě 54 mld. K. Určitý problém představoval mimo jiné i dluh na devizovém trhu vůči zahraničním věřitelům, které rovněž po zániku Rakousko-Uherska přešly na nástupnické státy. Uvolněná měnová politika měla dále za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad1 Rakousko-Uherské banky 1,589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během pouhých čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
