RYBY RUDÉHO MOŘE V Izraeli ražené mince Republiky Palau
Pro Čecha nebo středoevropana je Republika Palau zcela jistě exotickou či dokonce rajskou zemí.
Palau je ostrovním státem ležícím 500 kilometrů východně od Filipín a tvoří jej na 250 ostrovů a ostrůvků o celkové rozloze 465 km čtverečních. Počet obyvatel se odhaduje na 21 265. hlavním městem je ngerulmud, ale největším městem země je koror s více než 11 tisíci obyvateli. Úředními jazyky jsou angličtina, palauština a status uznaného jazyka má i japonština. Palau je rozvojovou zemědělskou zemí, v níž důležitou roli hraje též rybolov.
Také turistika není pro Palau zanedbatelným zdrojem financí. Měnovou jednotkou Palau je americký dolar. Zemi roku 1935 anektovalo Japonsko a po druhé světové válce se v červenci 1947 staly Palauské ostrovy součástí poručenského území OSN Tichomořské ostrovy. Samostatný distrikt Palau byl poté OSN svěřen do správy USA. Roku 1981 získala tato země autonomii a v říjnu 1994 úplnou nezávislost. Tak se Republika Palau stala jedním z nejmladších nezávislých států světa.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
FERDINAND I. (V.) – poslední korunovaný český král Unikátní medailová ražba
Před 180 lety, v roce 1836, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.
Jeho manželkou byla Marie Anna Karolina Pia Savojská,2 dcera sardinského krále Viktora Emanuela I. a Marie Terezie, vnučky císařovny Marie Terezie.
Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha3 a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Hospodářský vývoj v monarchii však postupně spěl k novému bankrotu, měsíc po měsíci rostla nespokojenost s Metternichovou vládou. Revoluční nálada v hlavním městě donutila císaře Ferdinanda I., aby počátkem roku 1848 nenáviděného kancléře propustil ze svých služeb. Postup revoluce ani Ferdinandův pád to však již nezastavilo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
