PRAŠNÁ BRÁNA

Touto branou vstupovaly do Starého Města pražského korunovační průvody českých králů a začínala jí Královská cesta končící na Pražském hradě.

Prašná brána je pozdně gotická stavba na rozhraní ulice Na Příkopech a náměstí Republiky vedle Obecního domu naproti domu U Hybernů. Jedná se o jeden ze symbolů Prahy. V bráně začíná Celetná ulice, která zde tvoří první část královské cesty, která vede odtud až na Pražský hrad.

Původně stávala na jejím místě jedna z bran staroměstského opevnění, označovaná U sv. Ambrože, kterou později vystřídala brána Horská. Její název neměl nic společného s horami – jmenovala se tak podle toho, že z ní vycházela důležitá cesta na Kutnou Horu. Poté, co staroměstské hradby ztratily založením Nového Města svůj význam a přestaly být udržovány, zpustla Horská brána natolik, že se jí začalo říkat Odraná. Staroměstští konšelé si byli vědomi toho, že polorozpadlá stavba dělá městu ostudu, o to markantnější, že v její blízkosti stál Králův dvůr, sídlo mladého Vladislava Jagellonského. Proto se rozhodli ji zbořit a na jejím místě postavit novou, která by spíše než zárukou bezpečnosti byla důstojnou vizitkou Starého Města, tak jako na opačném konci Staroměstská mostecká věž.

Její výstavba začala v roce 1475 pod vedením zednického mistra Václava. Ten však na tak náročný úkol podle soudu konšelů nestačil, a tak jej brzy nahradil Matyáš Rejsek z Prostějova. Brána, původně nazývaná Nová, byla založena téměř devět metrů pod úrovní dnešního terénu a její výška činila 42 metrů. Stavba však zůstala nedokončena, protože po přestěhování krále Vladislava na Pražský hrad v roce 1483 ztratili Staroměstští o její dostavbu zájem. Proto byla asi jen provizorně zastřešena. Postupně ztratila jakoukoli funkci a dokonce se uvažovalo o jejím zboření. Asi od poloviny 18. století sloužila jako skladiště střelného prachu; proto se jí začalo říkat Prašná. Při pruském obléhání Prahy roku 1757 značně utrpěla a roku 1799 byla zbavena své poškozené výzdoby.

Prašná brána v roce1856 před pseudogotizací na fotografii Andrease Grolla

Dnešní vzhled získala až za pseudogotické puristické úpravy v letech 1878-1886, kterou vedl architekt Josef Mocker. Za předlohu posloužila podoba Staroměstské mostecké věže. Mocker dal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžicemi a ochozem a odstranit hodiny ze začátku 19. století. Dílem jeho přestavby je i síťová klenba v průjezdu, stejně jako plastická výzdoba brány, která doplnila zbytky původní výzdoby Rejskovy.

Dnes je Prašná brána vysoká 65 metrů, vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 44 metrů a vede na něj 186 schodů. Brána je přístupná veřejnosti a jejím majitelem je Hlavní město Praha. Ve vnitřních prostorách je od roku 2007 umístěna výstava Králův dvůr - život ve středověké Praze. Jsou zde pořádány i výstavy fotografií. Z věžního ochozu je nevelký, ale pěkný rozhled na město.