100 000 000 Kč 2019 (1. část)
Výroční zlatá vysokohmotnostní mince
Sadou zlatých mincí Karel IV. bylo v roce 1999 dočasně ukončeno vydávání zlaté mince nominální hodnoty 10 000 Kč o hmotnosti jedné troyské unce. Od obnovení jejího vydávání v emisním období 2011–2015 (poprvé v roce 2012 k 800. výročí vydání Zlaté buly sicilské) jsou emise této hodnoty v přehledech České národní banky zvány „mimořádné ražby zlatých mincí“. Má se tím zdůraznit, že nejsou vydávány každý rok ani v rámci cyklů.
Skutečně mimořádnou emisí však bude až mince nominální hodnoty 100 000 000 Kč, kterou ČNB plánuje v jediném kuse vyrobit a vydat 31. ledna 2019 u příležitosti výročí a akcí 100 let česko-slovenské koruny jako jeden z hlavních exponátů stejnojmenné výstavy, která se bude konat od 31. ledna do 28. dubna 2019 v Císařské konírně Pražského hradu. Samotný nápad na výrobu a vydání velkoprůměrové či vysokohmotnostní mince nebo medaile (o této povaze mohlo být rozhodnuto až v pokročilejší etapě přípravy) vznikl v sekci peněžní a platebního styku ČNB v létě 2016 krátce poté, co bankovní rada ČNB 25. srpna 2016 schválila návrh doprovodných akcí k uvedenému měnovému výročí
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Heraldika na mincích a medailích (4)
Renesance - čas změn
Renesanční výtvarné umění bývá obecně považováno za jeden z vrcholů evropské kultury. Když se však zeptáme na toto období heraldiků, budeme překvapeni. Renesanční heraldiku považují ve srovnání s gotikou za krok zpět, pokud ne rovnou za úpadek. Rozpor mezi oběma pohledy je zjevný a zaslouží si naši pozornost.
Někdy po roce 1421 šli úzkou uličkou středověké Florencie dva umělci zcela ponořeni do odborné debaty. Starší z obou, architekt Filippo Bruneleschi, předvedl před chvílí sochaři Donatellovi svou právě dokončenou novostavbu. Nešlo o palác nebo chrám, ale o městský nalezinec Ospedale degli Innocenti. Donatella uchvátil civilně působící horizontální objekt, respektující lidské měřítko, se vzdušnou sloupovou arkádou. Bylo to něco úplně jiného, než jak se stavělo dosud. Architekt i sochař tušili, že se na obzoru právě objevily kontury nového slohu. Žádný sloh nevznikne samozřejmě ze dne na den. Také renesance se připravovala víc než sto let v jednotliv ých dílech inspirovaných antikou a humanismem. V první polovině 15. století se snahy o něco nového materializovaly v jednotný sloh, který po architektuře ovlivnil všechny obory umění. Malíři se učili perspektivě, spolu se sochaři studovali anatomii a kreslili podle modelu. Gotickou stylizaci postupně nahrazoval realismus programově opřený o nově objevované a oceňované antické plastiky a reliéf y. Renesanční umělec v ystoupil ze středověké anonymity, měl najednou tvář a jméno.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.