100. VÝROČÍ WASHINGTONSKÉ DEKLARACE
500 Kč 2018
Česká národní banka vydala stříbrnou minci u příležitosti 100. výročí vzniku Prohlášení nezávislosti československého národa, které předznamenalo vznik samostatného státu. Pamětní mince v nominální hodnotě 500 korun je k dostání od 17. října 2018.
Prohlášení nezávislosti československého národa, známé také jako Washingtonská deklarace, vzniklo ve dnech 13. až 16. října 1918 a o den později, 17. října 2018, je Tomáš Garrigue Masaryk předal americké vládě a prezidentu Woodrowu Wilsonovi. Deklarace požadovala úplnou samostatnost českého a slovenského národa a spojení Čechů a Slováků v jednom nezávislém státě. Tento základní dokument tehdejšího zahraničního odboje formuloval zásady občanských svobod, vnitřní i zahraniční politiku a státní systém budoucího Československa. To vzniklo jen o 11 dnů později, 28. října 1918. Prohlášení nezávislosti československého národa určené v době svého vzniku především dohodov ým mocnostem vypracovala prozatímní československá vláda. Vytkla v něm hlavní cíle nového státu, ve kterých se distancovala od mírových nabídek ústředních mocností usilujících o kompromisy v otázkách státní samostatnosti Čechů a Slováků.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
Ze světa kovových známek (11) Hrací známky I.
Ražba hracích známek má v Čechách poměrně dlouhou historii.
Spielmarky či známky
ku hře, jak se nejstarší nazývaly v obou úředních jazycích Českých zemí v období
Rakouska-Uherska, ale nedoznaly u nás tak velkého rozšíření jako v Německu, kde je
razily zejména norimberské ražebny od 19. století v tisících druzích.
Když ve druhé polovině 17. století skončilo počítání na linkách (viz M&B 4/2010, str. 11 ) a přestalo se užívat početních peněz, které ztratily svou původní funkci, jejich výrobci
ještě dlouho dále označovali své ražby jako početní peníze – Rechenpfennige, ačkoliv to byly žetony1 s obrazovými motivy zrcadlícími politickou situaci především v Německu či v zemi, kam směřoval jejich export. Od konce 18. století začali výrobci početních peněz značit své produkty ražené někdy ze stejných razidel, která byla užita u početních peněz, nejprve francouzsky Ietton, Jeton, později i německy Spiel Mark, Spielmarke a Spiel Münze2. V 19. století se špílmarky staly hlavním výrobním sortimentem norimberských ražeben, i když ještě ve druhé polovině tohoto století někteří výrobci patrně z tradice ojediněle některé ražby značili Spiel und Rechenpfennig. Ražbou hracích známek norimberské ražebny pokračovaly v tradici odvíjející se od konce 15. století. Dominantní postavení získala v této oblasti firma Lauer, činná doposud. Od 19. století byly v Německu ražené i speciální hrací známku pro určité karetní hry, jakými byly skat, poker, bridge, Boston či whist. Tento typ hracích známek české provenience není znám.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
