Ze světa kovových známek (20) Známky se znaky měst
Městskými znaky jsou poměrně vzácně opatřené ražby vydané městy nebo komunálními organizacemi, kupříkladu městskými střelci či hasiči.
Instituce a zařízení, které byly městem zřízeny a spravovány, např. nemocnice, městské kuchyně a polévkové ústavy, lázně a plovárny, organizace řídící provoz mostů, dopravní podniky a podobně, pokud užívaly známky, nahrazovaly někdy městským znakem údaj o jejich provenienci. Měšťanské pivovary založené společenstvy právovárečných měšťanů mívaly na svých pivovarských známkách městský znak vyobrazený rovněž. Zastavme se u některých zajímavých známek s městským znakem blíže.
S městskými znaky se setkáváme již v 16. století na známkách pražských měst – Starého Města (obr. 1), Nového Města a Malé Strany (obr. 2). Účel známky Starého Města s literou S a letopočtem 1585 není jasný. Identické razidlo se staroměstským znakem bylo užito u podobných známek s literami B a H a také s rubní legendou SIGNVM INDVLTAE SERVITVTIS, což lze přeložit jako znamení splněné povinnosti či služby. O jakou povinnost šlo, není známo. Novoměstská ražba s legendou SIGNVM CONSESAE LIBERTATIS, v překladu znamení udělené svobody, byla propustkou městskou branou. Známka s malostranským znakem a českou legendou ZNAMENI SNEMOWNIHO SNESENI LETA 1585 pravděpodobně
potvrzovala účast na hlasování sněmu 1585.
Po sjednocení čtyř pražských měst roku 1784 se začal užívat znak Starého Města v podobě po jeho polepšení Ferdinandem III. v roce 1649 za statečný odpor Pražanů švédské armádě. V této podobě byl užíván i po přistoupení dalších městských části až do zániku Rakousko-Uherska. V počátečním období první republiky 1918-19271 byl užíván znak hl. města Prahy zbavený habsburských emblémů a klenotů, ponechána byla jen obrněná paže s mečem v bráně. Tyto změny pražského znak dokumentují ražby Prvního pražského měšťanského pivovaru v Holešovicích založeného v roce 1897 (obr. 3, 4).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
NOVÉ EURO DO SBÍRKY 50 € emise Europa
Záhy po uvedení eura se začala Evropská centrální banka (ECB) připravovat na druhou, technicky vylepšenou emisi papírových platidel – označované „Europa“.
Tyto bankovky jsou postupně uváděny do oběhu v pořadí dle jednotlivých hodnot. Jako první přišla v roce 2013 na řadu 5 €, roku 2014 následovalo 10 € a rok poté 20 €. Letos 5. června pak centrální banka představila nový vzor 50 €.
Padesáti eurová bankovka je v současnosti nejvíce zastoupeným nominálem. Ze všech hodnot představuje až 45 % všech obíhajících bankovek. Jejich počet je tak téměř ve stejné výši jako celkový počet všech hodnot v oběhu, jaký byl ke konci roku 2002. Jak už bylo řečeno, druhá emise eurobankovek nese název Europa. Označení je odvozeno od starořecké báje, podle níž svedl dceru fénického krále Európu bůh Zeus, který na sebe vzal podobu býka, a unesl ji na Krétu. Starověcí Řekové se příběhem nechali inspirovat a začali pojem „Europa“ používat jako zeměpisné označení celého kontinentu. Samotná podoba Európy vyobrazená na bankovkách vychází z více jak dva tisíce let staré vázy nalezené v jižní Itálii a vystavené v pařížském Louvru.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
