PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (2)
Bojanský kostelík
Další bankovkou, na kterou se dnes zaměříme, je bulharská 20leva z roku 1991. Hlavním motivem této bankovky je na aversu vévodkyně Desislava, v dnešní době řečeno – sponzorka výstavby Bojanského kostelíka, který je zobrazen na reversu.
Vévodkyně Desislava pocházela ze šlechtického rodu Asenů a je pro Bulhar y nejoblíbenější ženou středověku. Proto se o ní hodně píše v literatuře a také v básních. Mezi nejvíce viditelné kousky, kterými se zapsala do historie, je právě výstavba Bojanského kostelíka. Ten patří mezi největší památky středověké Sofie a Bulharska vůbec. se nachází na reversu stejné bankovky.
Historie Tento kostelík byl v ystavěn na samém okraji Sofie. Jeho východní křídlo patří mezi nejstarší stavební části, které spadají od konce 10. století, až po začátek 11. století. Jde o malou část nazvanou „apsida cross“ a jedná se o část budovy postavené na vzpěrách, jejíž půdorys má tvar kříže. V těchto částech se nachází právě také nejstarší malby fresek, které byly následně v průběhu 12. a 13.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
UNIČOVSKÝ ZLATÝ POKLAD Utajený příběh šibeničního vrchu
Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova.
Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova. Poklad objevený v roce 1911 představuje jeden z nejvýznamnějších mincovních depotů předbělohorského období, který byl odkryt a zdokumentován na území Čech a Moravy. Výstavu můžete navštívit až do 5. 6. 2016.
Vlastivědné muzeum v Olomouci připravilo za přísných bezpečnostních opatření komorně laděnou výstavu, která návštěvníky uvede do světa peněžního oběhu na počátku 17. století. Jedinečný soubor mincí obsahující původně 352 zlatých ražeb byl uložen do země krátce po roce 1614. Jeden z našich největších zlatých nálezů byl krátce po svém objevení popsán litovelským lékařem a konzervátorem Janem Smyčkou. Díky tomu dnes mohl být jako celek odborně vyhodnocen a zpracován. „Řada jiných pokladů, zejména čistě zlatých, takové štěstí neměla, neboť většinou došlo k jejich rozchvácení nebo zničení dříve, než mohly být popsány“, uvádí kurátor výstavy Filip Hradil. Také uničovský poklad se do dnešní doby nezachoval kompletní, a to z důvodu jeho rozdělení mezi nálezce a majitele pozemku.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
