Největší zlatý nuget na světě vážil desítky kilogramů.
Přesto že je zlato velmi vzácné, bylo patrně prvním kovem, který vůbec člověk objevil. To proto že zlato se vyskytuje na zemi taky jako volně ležící zlaté nugety.
Sydney - Přesto že je zlato velmi vzácné, bylo patrně prvním kovem, který vůbec člověk objevil. To proto že zlato se vyskytuje na zemi taky jako volně ležící zlaté nugety.
Dodnes lze zlaté nugety najít na četných místech v Austrálii, na Aljašce nebo v pouštním písku Kalifornie. Menší i větší nugety nás stále fascinují. Vůbec největší dosud nalezený zlatý nuget byl pojmenován "Welcome Stranger." Byl nalezen 5 února 1869. Jeho nálezci byli John Deason Richard Oates.
Zlaté nugety jsou dnes vzácnější než diamanty. Vyskytují se jen při zemském povrchu a lidé jich nachází stále méně.
I ty největší objevené zlaté nugety již byly přetaveny na zlato. Tento osud potkal bez vyjímky i ten největší z nich. I proslulý nuget Welcome Stranger nalezený pouhé 2,5 cm pod povrchem země a vážící 2520 uncí, tedy asi 78.38 kg byl roztaven stejně jako všechny ostatní.
Největší nalezený nuget, který je ještě stále k vidění v Golden Nugget Casino v Las Vegas byl také nalezen v Austrálii a to v r. 1980. Váží úctyhodných 27 kilogramů.
Ryzost nugetů se pohybuje obvykle mezi 82 procent a 97 procent zlata. Zbývající část tvoří převážně stříbro. Klenotnící popisuji čistotu nugetů jako 20 - 23 karátů.
Rašínova reforma První československé státovky
V průběhu první světové války došlo k postupnému znehodnocování národních měn, což následně vedlo k růstu inflace.
Díky vysokému zadlužení a nedostatku zboží i surovin se většina zúčastněných zemí na podzim roku 1918 ocitla na pokraji nejen průmyslového, ale i ekonomického vyčerpání.
Hospodářským potížím se nevyhnulo ani Rakousko-Uhersko, které už 4. 8. 1914 přijalo císařské nařízení, kterým se Rakousko-Uherská banka (RUB) zbavila povinnosti krýt papírová platidla nejméně ze dvou pětin zlatem a předkládat veřejnosti týdenní a výroční výkazy o své činnosti1. Díky narůstajícímu nedostatku finančních prostředků přešel stát v polovině roku 1915 k přímým půjčkám u RUB a to formou státních dluhopisů, u kterých setrval až do konce války, kdy jeho celkový dluh vůči centrální bance dosáhl úrovně 39,3 mld. K, přičemž větší část 25 mld. K připadala na vrub průmyslově vyspělejšího Předlitavska. Uvolněná měnová politika měla mimo jiné i za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad2 Rakousko-Uherské banky 1589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
