Světové investiční mince (10) Britannia
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, navštívíme Spojené království, kde vzniká slavný titul Britannia.
Mince Britannia se v roce 1987 stala první moderní evropskou zlatou investiční mincí. Lícní stranu zdobí portrét královny Alžběty II. hledící vpravo, doplněný o nominální hodnotu. Na rubu je vyobrazena mytická postava Britannie, jejíž původ sahá až do starověku a která je vnímána jako personifikace Velké Británie. Nalézala se už na mincích římského impéria, jejíž vojska opustila britské ostrovy v pátém století. První z nich vznikaly za vlády císaře Claudia, který do Británie podnikl vojenskou invazi. Na těchto římských mincích se objevovaly nápisy jako De Britann, De Britanni, De Britannis nebo Brittania. Ženská postava byla obvykle zobrazovaná sedící na skále s kopím a štítem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
Heraldika na mincích a medailích (6)
Dvě cesty víry
V průběhu 16. století sledovala také církevní heraldika slohovou proměnu od gotiky k renesanci. Vizuálně se od té světské podstatně nelišila, ale k velké změně došlo v samotné církvi. Pokračující zesvětšťování, patrné v myšlení a jednání vysokého kléru, muselo dříve nebo později vyvolat reakci.
„Zde stojím a nemohu jinak. Bůh mi pomáhej, amen.“ Ta slova dozněla v největším sálu biskupského dvora města Worms a nastalo ticho. Martin Luther (1483–1546), který tady měl roku 1521 odvolat své kritické téze zaměřené proti papeži a římské kurii, se tlaku nepoddal. S přispěním někter ých mocných feudálů se vyhnul upálení, které veřejně požadoval Řím, i zavraždění, které bylo v záloze jako náhradní, neveřejné řešení. Na říšském sněmu, před mladým císařem Karlem V., papežským legátem, biskupy a kurf iřty, tak Luther fakticky zahájil evropskou reformaci. S církevní heraldikou jsme se rozloučili ve středověku. Biskupské a arcibiskupské erby postupně zmnožovaly počty polí, podobně jako jsme to mohli sledovat na znacích světských knížat. Stejným způsobem vyjadřovaly moc, sílu a bohatství, tedy hodnoty světské a nikoli duchovní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
