Německá platidla po 2. sv. válce (5) Emise BBK III
„Mr. Gorbatchev, open this gate. Mr. Gorbatchev, tear down this wall!“ prohlásil před Brandenburskou branou ve svém nejslavnějším projevu k sovětskému vůdci americký prezident Ronald Reagan.
V té době zbývalo do pádu berlínské zdi necelých 29 měsíců a do sjednocení Německa tři roky. Na platidla obíhající v následujících letech se zaměříme v páté části našeho povídání.
Na přelomu 70. a 80. let představoval Sovětský svaz jednu ze dvou světových supervelmocí. Země s rozsáhlým zbrojním arzenálem a obrovským množstvím nerostných surovin však od konce 40. let čím dál tím více zaostávala za Spojenými státy a západní Evropou. Po nástupu amerického prezidenta Ronalda Reagana se tlak západu na země východního bloku dále vyhrocoval. Po odchodu Leonida Brežněva z funkce generálního tajemníka se následně začíná měnit i politická situace uvnitř samotné SSSR, v které postupně získává převahu reformní křídlo komunistické strany v čele s Michailem Gorbačovem. S jeho nástupem dochází nejen ke snahám o růst životní úrovně a zvýšení produktivity, ale také uvolnění otěží ve vztahu ke svým středo a východoevropským satelitům.
Tento posun směrem k větší liberalizaci však nereflektovalo Honeckerovo vedení v NDR, což na konci 80. let vedlo k hromadným demonstracím v Berlíně a Lipsku, které byly násilně potlačeny. Nepokoje v ulicích vyvolaly především zfalšované komunální volby z května 1989. V důsledku těchto nepokojů, ale i tlaku uvnitř SED1 byl následně v říjnu 1989 nucen Erich Honecker odejít z postu generálního sekretáře a na uvolněný post nastupuje Egon Krenz.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (27) Ražba replik historických mincí
Jezdit v létě na dovolenou za teplým mořem se pro mě po roce 1989 stalo pravidelnou samozřejmostí.
Z drsného jabloneckého počasí to bylo více než příjemné. V zimě roku 1995 jsme s manželkou připravovali další letní dovolenou pro rok 1996, kdy se mi přiblížily narozeniny poprvé s pětkou na začátku počítadla.
Padesátku jsem si nikterak zvlášť nepřipouštěl, ale vybrat si dovolenou výhradně podle svého gusta mi nepřipadalo vůbec sobecké. Na otázku mé ženy, kam bych chtěl jet, nebo co bych si přál zažít, jsem měl jednoznačnou odpověď: „Chci jet na poznávací zájezd antickým Řeckem. Žádné válení u moře. Poletíme do Athén. Uvidíme Akropoli, Maratón, Thermopyly, Mykény, Epidauros, Delfy.“ Chtěl jsem si splnit dávný sen. Poznat místa, o kterých jsem se učil v dějepise jako malý kluk. Znova si oživit činy bájných hrdinů řecké mytologie. Podívat se na památky a poznat kulturu, která je základem evropské civilizace. V roce 1996 už třetím rokem mincovna úspěšně prosperovala a problematika ražby oběžných mincí se stávala běžnou rutinou. Začaly se dařit i pamětní ražby z drahých kovů. Na letní dovolené nebylo pro
mě nic lákavějšího, než navštívit muzeum antického umění v Athénách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
