Mincovna

Vyšehradská mincovna


                                                                                          rytina zachycující Vyšehrad r. 1420

Vyšehrad se podle legend řadí k nejvýznamnějším místům spojených s českou historií. I dnes patří Vyšehrad mezi nejznámější a nejkrásnější místa Prahy. Je to místo, které je spojeno s bájnou kněžnou Libuší a věrným koněm Šemíkem, který heroickým skokem zachránil život svého pána Horymíra.

Prvním dokladem o jeho existenci jsou přemyslovské denáry, které se razily ve zdejší mincovně.

Rotunda Sv. Martina - Vyšehrad

Vyšehradská mincovna


Nálezy mincí, stejně jako písemné prameny, nasvědčují, že Vyšehrad je zhruba o jedno století mladší než Pražský hrad. Písemně je existence Vyšehradu (v podobě VVISEG, WISEG, VVISEGRAD, VAISGRAD atp.) poprvé dosvědčena opisem na rubní straně denárových mincí ze závěru vlády Boleslava II. Přibližně v letech 992 až 1012, tedy za Boleslava II., Boleslava III. a Jaromíra zde fungovala knížecí mincovna.

Ta byla umístěna pravděpodobně v bezprostřední blízkosti panovníkova sídla, kterým byl knížecí palác, situován pravděpodobně na nejzápadnější části akropole, nad Vyšehradskou skalou.

V letech 992 – 995 byli správci vyšehradské mincovny NOC a ZANTA. Jména dalších správců zatím neznáme, i když zde bylo raženo minimálně do první poloviny 11. století a není vyloučeno, že i déle. Na ražbě vzniklé před rokem 1012 se objevuje dosud neznámý monetarius se slovansky znějícím jménem ZENSA.

Většina vyšehradských denárů má na lícní straně jméno panovníka, které je pravidelně doprovázeno titulem DVX. Nejčastěji je uvedeno BOLEZSAV nebo BOLEZLAUS a dále IAROMIR DVX. U vyšehradských denárů na rubní straně, kde bývá obvykle místo ražby, je v různých zkratkách a variantách uváděno VVISEG, VSRA, VIS, VAISG nebo jiné lépe srozumitelné tvary jako např. VVISEGRAD, VSEGRAD, VAISGRAD, VSIGRAD, VITTEGDAD a VSRISEDHS. U prvních ražeb z let 992 – 995, které jsou považovány za nejstarší, doplňují zkratku VVISEG také jména monetariů ZANTA a NOC. V druhé serii ražeb po roce 995 se objevuje poprvé opis CIVITAS.


 

Pro vyšehradskou mincovnu je, dle výzkumů J. Háskové, charakteristické použití některých slovanských výrazů. Má to širší historický význam a mohlo to souviset s existencí kněží, kteří pěstovali písemnictví a liturgii ve slovanském jazyce. Zvláště je toto specifikum nápadné na paralelní ražbě s pražskou mincovnou, latinské slovo DESUS nahraženo nelatinským BOZE. Neméně zajímavé jsou i staroslověnsky znějící tvary EAN, IAN nebo IEAN, které jsou zřejmě použity pro jméno JAN na denárech vydávaných vyšehradskou mincovnou v období okolo roku 1000.


Vyšehradská mincovna

Doporučujeme navštívit :
-
Pražská mincovna
- Emisní plán Pražské mincovny a dalších českých emitentů

Použitá literatura, prameny:
Jarmila Hásková: Vyšehradská mincovna na přelomu 10. a 11. století