Josef Bican (25. 9. 1913 – 12. 12. 2001) – česko-rakouský fotbalista a později trenér. Jeho kariéra je spjata hlavně s pražskou Slávií, v mládí si ale zahrál i za rakouskou reprezentaci. Bican je považován za nejlepšího fotbalistu, který kdy působil v nejvyšší české fotbalové soutěži.

Josef Bican se narodil do české rodiny žijící ve Vídni. Jeho otec Franz Bican hrál za Herthu Vídeň, ale už v jedenatřiceti zemřel na následky zranění ve hře. Josef talent zdědil a maximálně rozvinul. Už v osmnácti nastoupil za vídeňský Rapid a hned v prvním utkání nadchl svého nového zaměstnavatele: v derby proti městskému rivalu Austrii dal rovnou čtyři góly. V roce 1934 se stal nejlepším střelcem rakouské ligy a dostal se i do reprezentace v níž dal čtrnáct gólů v devatenácti zápasech. Talentovaného fotbalistu to ale táhlo do Prahy. Se Slávií, svým osudovým klubem, se poprvé setkal jako soupeř v roce 1933 a slavnému Pláničkovi nasázel pět branek. V barvách "sešívaných" se po mnoha administrativních problémech ale mohl ukázat až o čtyři roky později. Funkcionáři Rapidu a později Admiry, kam Bican přestoupil, totiž o jeho odchodu nechtěli ani slyšet. Nicméně 27. srpna 1937 si legendární fotbalista na své konto připsal první gól v dresu Slavie a během podzimu jich pak nastřílel jedenatřicet. O rok později se svým týmem vyhrál Středoevropský pohár a stal se jeho nejlepším střelcem.

Slavia tehdy devítigólovým přídělem znemožnila italský klub Ambrosiana (dnešní Inter Milán), čtyřmi trefami do sítě k tomu dopomohl Bican. Další klub Genova (Janov) prohrál v poháru 4 : 0, přičemž všechny góly dal hvězdný Pepi, jak Bicana fanoušci nazývali. 

S nacistickou okupací přišla nabídka, aby nejlépe placený fotbalista pražské Slavie přijal německé občanství. Odmítl.

Po válce měly o Bicana zájem domácí i zahraniční kluby. Velmi lukrativní nabídky přicházely hlavně z Itálie, ale výjimečný kanonýr zůstal věrný svému oddílu.

Po změně režimu začala být Slavia vnímána jako buržoazní klub, sám Bican musel odejít a z profesionálního fotbalisty se stal pomocný dělník. První ligu potom hrál za Vítkovice a Hradec Králové. Do Slavie, která však tehdy působila pod názvem Dynamo, se vrátil až ve čtyřiceti letech. Poslední gól své kariéry dal o rok později. Jeho celková bilance čítá 644 ligových gólů. Spolu s Pelém a Uwe Seelerem byl vyhlášen jako nejlepší fotbalista 20. století. V roce 1998 po něm pojmenovali planetku číslo 10634, nese název Pepibican.

Sláva výjimečného sportovce se tak symbolicky dotýká hvězd.

- návrh MgA. Martina Daška

- dva návrhy akademického sochaře Jiřího Harcuby

- návrh pana Luboše Charváta

- návrh akademického sochaře Vladimíra Oppla