2000 Kč 2004 zámek Hluboká, b.k.

Zámek Hluboká nad Vltavou - Novogotika

Česká národní banka vydává dne 8. září 2004 do oběhu osmou zlatou 2000 Kč minci z cyklu Deset století architektury - Novogotika - zámek Hluboká. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, které se liší povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 6,22 g, průměr je 20 mm a síla 1,60 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.

Na lícní straně mince je ve spodní části detail litinové konstrukce verandy obepínající oranžerii zámku. Nad ním je umístěna umělecká kompozice heraldických zvířat ze státního znaku České republiky s českým lvem uprostřed. Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je pod heraldickými zvířaty, název cyklu "DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY" je v neuzavřeném opisu při levém, spodním a pravém okraji mince. Vyobrazení a texty doplňuje nominální hodnota mince a značka mincovny. Dominantou rubové strany je průčelí zámku Hluboká, v jehož popředí je umístěn schwarzenberský erb s klenoty a řádem Zlatého rouna. Vpravo od erbu jsou iniciály autora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Jiřího Věnečka.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Limit ražby je 3 500 ks v provedení proof.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Zámek Hluboká nad Vltavou

Ve 13. století stál v místech dnešního zámku Hluboká raně gotický hrad původním jménem Fronburg, opora královské moci na jihu Čech. Přirozenou ochranu mu poskytovaly strmé srázy na západní, jižní a východní straně a ve skále vytesaný příkop na severu, kde se tyčila válcová věž. Po smrti Přemysla Otakara II. ovládli Hlubokou Vítkovci, avšak již v roce 1290 ji po obléhání získal král Václav II. Jan Lucemburský hrad zastavil, za Karla IV. opět patřil koruně. Později se zástavním držitelem stal Vilém z Pernštejna, , který na hlubockém panství zakládal rybníky, v roce 1561 tu žili páni z Hradce. Za Adama z Hradce přestavěl v 80. letech 16. století Baltazar Maggi z Arogna hrad na renesanční zámek. Po Bílé hoře připadl jako konfiskát Baltazaru Marradasovi. V letech 1721-1728 Schwarzenberkové, jimž Hluboká nad Vltavou patřila od roku 1661, přestavěli zámek barokně podle návrhu P. I. Bayera a A. E. Martinelliho. Pronikavou změnu přinesla romantická přestavba z let 1841-1871 ve stylu anglické windsorské gotiky. Projektoval ji arch. Fr. Beer, od roku 1861 v práci pokračoval F. D. Deworetzký. Tuto podobu si Hluboká uchovala dodnes. Impozantní zámek stojí na půdorysu nepravidelného protáhlého pětiúhelníku, zámecké budovy obklopují malé a velké nádvoří. Vstupní průčelí má vzhled trojbokého čela. Z jeho střední části vybíhá vstupní věž, úhlová nároží tvoří osmiboké věžice a věže. Zámku dominuje vysoká věž, nahoře ustupující. Pitoresknost vzhledu zámeckých staveb zvyšují různé arkýře na krakorcích, opěrné pilíře s fiálami, ochozy, cimbuří, střílny, chrliče a jiné detaily gotických forem. Do zámku a parkuje bezbariérový přístup

Prameny :
www.pamatky.com
ČNB , sekce peněžní a platebního styku

Kontakty :
Zámek Hluboká nad Vltavou,
373 41 Hluboká nad Vltavou
Tel.: +420 387 843 911

Odkazy :
Město Hluboká nad Vltavou
Státní zámek Hluboká nad Vltavou

ČESKÉ ZPRÁVY
Zlatovna vám přináší české zprávy ze světa české historie, umění a kultury.

Kultura: Merkelová: Putin měl vždy diktátorské rysy, k útoku na Ukrajinu došel postupně. Retrospektivní výstava připomíná v Plzni 100 let od narození Jiřího Patery. Obraz Reného Magritta se v New Yorku prodal za rekordních 121 milionů USD. Moravská galerie získala v Brně depozitář, který nebude jen "věznicí" pro umění. Národní archiv získal další dokumenty k životu Aloise Eliáše a jeho rodiny. Do Olomouce zamíří na Dizajntrh přes 100 designérů, řemeslníků či umělců. Egyptské muzeum zavedlo instagramový filtr, jenž ukazuje původní podobu exponátů. Indický kmen usiluje o navrácení lebek svých předků z Británie. V brněnské galerii začala dosud největší výstava malíře a ilustrátora Čecha. Památník Terezín zpřístupnil kartotéku lidí vězněných v ghettu v roce 1945. Památkáři ocenili za příkladnou správu památky emeritní kastelánku Kolářovou. Třebíčské muzeum otevře 28. listopadu tradiční výstavu betlémů. Londýnské muzeum získá darem sbírku čínského porcelánu za miliardy. Na Hradecku letos objevili největší pohřebiště z doby Keltů v kraji od 80. let. Výstava Srdce je chrám propojuje tvorbu tří umělců různých generací a zaměření. V hranických kasárnách se otevřela výstava připomínající Heliodora Píku. Archeologové v Opavě našli pozůstatky neznámé středověké vesnice. Po třídenním hudebním pobytu čeká mladé české umělce velkolepý koncert v Bruselu. Bulharské nacionalisty pobouřila protiválečná divadelní hra Johna Malkoviche. Pro zrod střední Evropy nebylo rozhodující násilí, ale volba, míní historik. AFP: Keňa organizuje druhý ročník festivalu, který oslavuje kulturu Maa. Sýkorův obraz Linie č. 226 byl v Praze vydražen za víc než 12 milionů Kč. Budilova vila v Kostelci by se mohla proměnit v menší muzeum s expozicí Fragnera. Olomoucké muzeum otevřelo výstavu o historii palných zbraní. Archeologové zkoumají v Liberci hrobky nejvýznačnějších obyvatel z 19. století. Berlínská zeď procházela i parkem pruských králů, není tam po ní už ani památky. Archeologové našli nedaleko brněnského centra kosti nejméně tří mamutů. V opraveném barokním paláci Savarin v Praze 1 bude sídlit Mucha muzeum. Prohlídky zámku v Holešově letos navštívilo 5000 lidí, podobně jako loni. K plzeňskému kostelíku U Ježíška se vrátily restaurované barokní sochy. Tisíce českých básní lze číst a zkoumat on-line i s pomocí umělé inteligence. Le Monde: Afrika se může stát kulturním líderem, nebýt tamních vlád. V úseku plánované dostavby Pražského okruhu archeologové objevili pohřebiště. Státní cenu za literaturu letos získal Kolmačka, za překlad Hartlová. Gočárova galerie v Pardubicích vystaví 60 děl Karla Malicha k jeho výročí. Na hřbitově v Teplicích odborníci restaurovali dvě historické hrobky. Slovácké muzeum vystavuje motocykly značky Jawa ze soukromé sbírky. Galerie v Litoměřicích vystavuje současnou i starší tvorbu Milivoje Husáka. Příběh starého hřbitova ožívá na náhrobcích umístěných u kostela v Zubrnicích. V Ujčově na Žďársku lidé sebrali pět tun jablek, výtěžek z prodeje jde na kroje. Na numismatické aukci v Praze dnes vydražili šestidukát za 3,33 milionu korun. Chemnitz jako Evropské hlavní město kultury 2025 sází i na spolupráci s Českem. V Londýně vydražili tisíc let starou sošku gazely za více než 100 milionů Kč. Plzeň zřídí čestný hrob sochařky, medailérky a čestné občanky Marie Uchytilové. Aukční síň Art Capital nabídne v Česku dílo britského umělce Banksyho. Hrnčířskou tradici v Levíně na Litoměřicku dlouhou 600 let se daří udržovat. ČNB otevře v návštěvnickém centru pracovnu ministra financí Aloise Rašína.

Víra: Západočeské muzeum v Plzni získalo do sbírek dřevěnou malovanou křtitelnici. Vatikán vydal nová pravidla pro papežské pohřby, odpadnou například tři rakve. Papež vyzval k vyšetřování možné genocidy v Pásmu Gazy. V poutním chrámu v Krnově byly dnes nově instalovány ostatky svaté Anežky České. Do obnovené katedrály Notre-Dame se vrátila slavná socha Panny Marie. Lidé mohou dětem v nouzi darovat vánoční dárky ve sbírce evangelické církve. Sikorski opustil televizní studio, moderátorka se zeptala na židovství jeho ženy. Obyvatelé alpského údolí protestují proti dodávce vánočního stromu do Vatikánu. Křížová cesta malíře Vladimíra Svobody zdobí kostel sv. Jakuba v Brně. Olomoucké Dny židovské kultury se zaměří na židovskou mystiku v tradičním pojetí. Farní kostel v Zábřehu na Šumpersku vysvětí biskup, stane se tak po 270 letech. Svatoprokopská jeskyně v Sázavském klášteře se otevře návštěvníkům. V liberecké synagoze je nově svitek tóry, který přečkal druhou světovou válku. Sázavský klášter a GASK budou hostit mezinárodní konferenci o svatém Prokopovi. Barokní Schweigelův kříž se po obnově vrátil do zahrad pod Petrovem v Brně. Muslimové v Evropě zažívají znepokojivý nárůst rasismu, ukázal průzkum. Světové setkání katolických představitelů skončilo bez vyhlídek na reformy. Sázava na Pelhřimovsku má zrenovovanou kapli, náklady byly asi 1,7 mil. Kč. Fiala s vatikánským státním sekretářem podepsali česko-vatikánskou smlouvu. Liberec získá cenný svitek Tóry z prestižní sbírky ve Velké Británii. Čína oznámila čtyřleté prodloužení dohody s Vatikánem o jmenování biskupů.