Česká národní banka vydává dnem 8. října 2008 do oběhu šestou zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického dědictví, která znázorňuje pivovar v Plzni. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,6 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.

Na lícní straně mince je kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, napravo je slezská orlice a nalevo je moravská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat jsou ve výřezu vyobrazeny pivovarské varné pánve. Při levém, horním a pravém okraji mince je v neuzavřeném opisu název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“. Mezi kompozicí heraldických zvířat a vyobrazením varných pánví je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Při spodním okraji mince je označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Značka České Mincovny je umístěna v pravém dolním rohu výřezu s vyobrazením varných pánví.Na rubové straně mince jsou právovárečná vrata měšťanského pivovaru v Plzni, za nimiž je průhled do areálu pivovaru. Pod právovárečnými vraty je ve výřezu řada pivovarských sudů. Při levém a pravém okraji mince je neuzavřený opis „PIVOVAR V PLZNI“, který je rozdělen letopočtem ražby „2008“. U pravého okraje mince jsou umístěny iniciály autora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny propojenými písmeny „FZ“.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

V Plzni se začalo vařit pivo krátce po založení tohoto královského města v roce 1295. Právo sladovat, vařit a čepovat pivo bylo dědičné a vztahovalo se vždy k měšťanovu domu. Od krále Václava II. obdrželo toto právo na 250 plzeňských měšťanů. Přes sedm set let ale měšťané vařili nadkvasné pivo ne příliš valné chuti, takže se do Plzně dovážela kvalitnější piva z Bavor nebo ze Saska a lacinější piva z blízkého okolí.

Až v roce 1839 se podařilo prosadit, aby se právováreční měšťané raději spojili a stali se podílníky moderního pivovaru, který bude vyrábět dostatek kvalitního piva. Stalo se a roku 1842 otevřel Měšťanský pivovar poprvé svou bránu, aby zde přijal uznávaného odborníka až z Bavor, sládka Josefa Grolla. A tomuto tehdy ani ne třicetiletému muži se zde podařilo uvařit první várku zlatavého, řízného a mimořádně lahodného podkvasného piva - plzeňského ležáku.

"Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatavá jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek", poznamenal kronikář.

Dovoz do Plzně ustal, protože se věhlas nového piva rychle rozšířil. A nejenom po Plzni. Plzeňské se naopak brzy začalo vyvážet. Zásluhu na tom měli tehdy formani, jejichž těžké vozy křižovaly svět od města k městu. Zájem o plzeňský ležák byl mimořádný - brzy pronikl do západočeských lázní, kde ho objevili bohatí pacienti z německých zemí a Francie, a postupně ho začal obdivovat svět, v sedmdesátých letech 19. století i Amerika. Mezitím doma i v cizině přibývalo pokusů, jak ho napodobit, a proto si dal Měšťanský pivovar v roce 1859 zaregistrovat ochrannou známku Plzeňské pivo - Pilsner Bier. Ovšem v Plzni přibývalo také pivovarů, všechny vyráběly plzeňské pivo a přitom těžily ze slávy piva produkovaného Měšťanským pivovarem. A tak došlo k další změně. Vznikla (prý ve spolupráci s berlínskými obchodními zástupci Měšťanského pivovaru) a v roce 1898 byla zaregistrována dnes proslulá ochranná známka Pilsner Urquell - česky Plzeňský Prazdroj.

V těchto souvislostech je třeba si říci, že piva s názvem Pils, Pilsner či Pilsener dnes vyrábějí stovky pivovarů po celém světě a jejich konzumenti je nespojují s městem Plzní, ale pouze s typem vynikajícího, silně chmeleného zlatavého světlého ležáku, , který byl poprvé uvařen v plzeňském Měšťanském pivovaru v roce 1842.

Pivo nepřekonané kvality, svým vzhledem srovnatelné s uměleckým dílem, je symbolem umu a schopností českého národa. Je nejúčinnějším a ryze přátelským nástrojem, jak šířit po celém světě dobré jméno země. Pilsner Urquell inspiruje svou originalitou pivovarníky, umělce, podnikatele, miliony lidí, co usedají ke společnému stolu s přáteli.

Text: Plzeňský Prazdroj a.s.
Fotografie: Plzeňský Prazdroj a.s.