Vodní hamr v Dobřívi
Vodní hamr v Dobřívi
|
Česká národní banka vydává dne 5. května 2010 do oběhu devátou, a tedy
předposlední, zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického
dědictví. Tématem mince je hamr v Dobřívě, největší manufakturní hamr na našem
území, který byl s účinností k 1. červenci 2010 vyhlášen národní kulturní
památkou.
Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou
úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i
reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv.
proof) má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana
mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení
jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22
mm a síla 1,55 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v
průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062
g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.
Tématem lícní strany mince je
kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed se nachází
český lev, vpravo od něj je moravská orlice a po jeho levé straně je slezská
orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a
označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Při
levém, horním a pravém okraji mince je název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY
TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“. Značka České mincovny je umístěna vlevo od označení
nominální hodnoty mince.
Na rubové straně je ztvárněno vnitřní vybavení hamru
v Dobřívě – nadhazovací kladivo a v průhledu vodní kolo, které jej pohání. Při
levém, horním a pravém okraji mince je opis „HAMR V DOBŘÍVĚ“ a ročník ražby
„2010“. Při levém spodním okraji mince vedle zobrazení hřídele jsou umístněny
iniciály autora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Jaroslava
Veseláka, které jsou tvořeny kompozicí písmen „V“ a „J“.
Vodní hamr v Dobřívi
V Dobřívě se železo vyrábělo od počátku 14. do
poloviny 20. století. Existovaly zde prvotní výhně na přímou výrobu železa
z rud, vysoké pece (od r. 1614 do r. 1817), zkujňovací hamry (do 60. let
19. stol.), pudlovna a válcovna v období technické revoluce (do r.
1903) a konečně i nářaďový hamr (v provozu do r. 1949).
Horní hamr je největší a nejvýznamnější památka svého druhu v ČR s
expozicí přístupnou v turistické sezóně. Dnešní zděná budova byla
postavena začátkem 19. století na místě starších dřevěných hamrů z let
1658 a 1701. Bohaté strojní vybavení pochází z 19. století, z r. 1901 a
z části i z pozdější doby. Původně se v hamru zkujňovalo vysokopecní
surové železo a z něj se vykovávaly tyčové polotovary. Po rozšíření
modernější ocelářské technologie přešel hamr koncem 60. let 19. stol.
na výrobu těžkého kovaného nářadí.
V obci se dále nachází budova bývalé válcovny z r. 1856, vodoenergetické
příslušenství hutí, správní budova železáren, most z 2. poloviny 18.
století se sochami sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého a architektonicky
hodnotné zemědělské usedlosti a dělnické domy. V blízkém objektu
Staré hospody je pamětní síň Jindřicha Mošny.
Ve vodním hamru se každoročně v květnu konají "hamernické
dny" s ukázkami prací uměleckých kovářů a doprovodným programem.
Vodní hamr v Dobřívi
Text: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech
Fotografie: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech