Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB
Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších,
přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.
Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?
Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.
Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
Mince – němý svědek křížových výprav České mince na východě
Není pochyb o tom, že křížové výpravy do Svaté země stály Evropu mnoho peněz. Neobešli se bez nich ani účastníci druhé křížové výpravy (1146–1148) z českých zemí.
Žádný přímý doklad v podobě nálezů mincí však dosud není znám a ani úvaha Jana Bobka o domnělé souvislosti mezi ikonografickou výzdobou některých českých denárů 12. století a českou účastí na druhé kruciátě nenašla mezi profesionálními numismatiky širší podporu.
Pravděpodobnost výskytu českých a moravských mincí na území středověké Palestiny však výrazně stoupne, zaměříme-li pozornost na dobu o sto let mladší, představující závěrečnou etapu křížových výprav, neboť právě tehdy našla mince podstatně větší uplatnění jak ve smyslu teritoriálního pokrytí, tak i mezi jednotlivými sociálními vrstvami obyvatelstva.
Zajímavý a z pohledu české numismatiky zcela ojedinělý nález učinil v roce 1997 místní kibucnik v palestinském přístavu Caesarea Maritima (Kaisareia, dnes Izrael), který při náhodném povrchovém sběru objevil několik silně zkorodovaných mincí, jež odevzdal do městského muzea. Mince byly po konzervaci identifikovány jako české a moravské ražby z konce čtyřicátých let 13. století. Konkrétně se jedná o typy Cach 701 (1 ks; obr. 1:1), Cach 901 (3 ks; obr. 1:3a-c) a dosud neznámý půldenár (obol) fenikového typu (1 ks; obr. 1:2). Vydavatelem všech pěti oboustranných exemplářů byl pravděpodobně Přemysl Otakar jako markrabě moravský (1247–1253). Zatímco typ Cach 901 je moravský denár fenikového typu vybíjený v některé z moravských mincoven, denár Cach 701 a dosud neznámý obol byly zřejmě raženy v pražské mincovně v období Přemyslova odboje proti otci Václavu I. (1230–1253), tedy někdy v letech 1248–1249.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.