Mince a bankovky v novém
Možná se ptáte, proč náš časopis změnil podobu. My jsme se stejně zeptali vydavatele časopisu Mince a Bankovky – pana Jiřího Doležala. Pokud byste snad měli další dotazy, ptejte se na mince2010@gmail.com.
Časopis opět mění podobu. Je znatelně tenčí, proč?
Jedná se o několik důvodů. Chceme se dostat na stánky a do prodejen s tiskovinami. Pokud necháme sto stran, tak tento krok neufinancujeme. Tímto krokem snížíme náklady a rozšíříme vydání časopisu po celé České republice. Dále bychom, v případě úspěchu tohoto kroku, chtěli vydávat časopis jako dvouměsíčník.
Změní se také cena předplatného?
Zajisté a to je další důvod, proč tento krok děláme. Je nám vyčítáno, že je předplatné drahé, takto se sníží na polovinu. Nyní stojí předplatné na rok 396 Kč, od tohoto měsíce pouze 198 Kč. Předpokládáme, že si časopis zakoupí i skupina sběratelů s nižším příjmem. Chceme se stát nejčtenějším časopisem pro sběratele.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.
Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012