Libra Severního Irska (2)
(libra šterlinků £)
Librový monetární systém je pravděpodobně nejdéle používaným peněžním řádem na světě a byl z historického pohledu také systémem nejrozšířenějším. Dějiny libry sahají až do osmého století našeho letopočtu. V minulém čísle jsme začali povídání o libře Severního Irska. Nyní pokračujeme.
Bank of Ireland
Současná notafilie Severního Irska je reprezentována celkem čtyřmi bankami, majícími licenci pro bankovní služby, včetně emitování bankovek (pátou bankou je Danske Bank). S výjimkou First Trust Bank, která na bankovním trhu působí od roku 1994, zbývající tři banky mají historii sahající až do roku 1929. Tradiční bankou je Bank of Ireland(1), která vydala v roce 1929 bankovku o nominální hodnotě 1 libry. Tato bankovka byla vydána celkem ve čtyřech reemisích (1929-1936).Banka emitovala opakovaně bankovku o nominální hodnotě 100 £ ve dvou variantách. První byla vytištěna v roce 1974 (Pick#64a - b). Na ni navazovala v roce 1978 bankovka Pick#64bs (SPECIMEN). Diference mezi Pick#64a a Pick#64b – bs spočívá v použité signatuře. Pick#64a je signována A. S. J. O Neillem, kdežto Pick#64b – bs signuje H. H. M. Chestnutt. K bankovce Pick#64ab-bs byl proveden dotisk v roce 1980 v rámci emise ND (1980s) Pound Sterling Issue pod katalogizací Pick#68a – b. Také u této bankovky je diference v použité signatuře (68a - D. F. Harrison; 68b - A. S. J. O Neill).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB
Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších,
přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.
Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?
Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.
Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.