Mincovna



Pro zamilované

Pro všechny, kdo chtějí do svého vztahu investovat. Medailony z ryzího zlata a stříbra od Pražské mincovny a.s. Tyto medailony jsou dárkem pro všechny páry, pro všechny zamilované. Není určen pouze jako dárek na den sv. Valentýna. Můžete jej věnovat kdykoliv, kdy chcete svému partnerovi vyjádřit své pocity. Exkluzivně k dostání na zlate-mince.cz.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Olympijská mince Památka na moderní olympiádu
Novodobá olympijská tradice už přežila více než stovku let. S každou další olympiádou je jasnější, že přetrvá dál, protože kromě sportovního ducha živí olympiády i spousty lidí. Olympijské hry mají samozřejmě i své numismatické památky.



K oživení olympijské tradice došlo v roce 1896 a v roce 1914 se poprvé přidaly i zimní olympijské hry. Přesto, že od začátku novodobé olympijské tradice známe suvenýry v podobě medailí a plaket, na první olympijskou minci si numismatici museli počkat až do roku 1951. Tehdy bylo finskou vládou povoleno vydat první olympijskou minci v hodnotě 500 markkaa, která měla propagovat hry v roce 1952. Tato mince cirkulovala s běžnými oběhovými mincemi a bylo jí vyraženo poměrně velké množství. Minci se dostalo poměrně velké popularity a tak se z vydávání olympijských mincí stala (výnosná) tradice. Až na výjimky se později vydávaly vždy jen mince pamětní, které se do oběhu vůbec nedostaly.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.



Heraldika na mincích a medailích (8)
Nová šlechta přichází

Slohy, které k nám dorazily z kulturně vyspělejších zemí, se prosazovaly shora. Jestliže jsme v minulém dílu zaznamenali barokní heraldiku na ražbách vladařů, dostáváme se teď logicky o jedno společenské patro níž. Barokní šlechta je však v našich zemích stejně nový fenomén jako sloh sám. V jejím složení i projevech se odráží vítězný absolutizmus, který se stal politickým systémem platným pro všechny země habsburské monarchie.

U stolu, kolem kterého seděli většinou významní zemští úředníci, se probírala budoucnost české šlechty. Teď, v polovině sedmnáctého století, kdy velká válka chválabohu skončila, bylo jasné, že už nic nebude jako před ní. Nejvyšší purkrabí Bernard Ignác z Martinic si zjednal rázným gestem ticho a prohlásil: „Je zapotřebí vůbec vymýtit stav rytířský. Zámožnější rytíře povýšit na pány, chudí ať odejdou do měst a stanou se měšťany.“ Nikdo mu neoponoval a zdálo se, že každý ze stolní společnosti má sám o čem přemýšlet.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU