Svatoanežské dukáty.

Svatoanežské dukáty

SVATOANEŽSKÉ DUKÁTY
( 154 produktů v prodeji. )

Anežka Přemyslovna, zvaná Česká se narodila kolem roku 1211 jako česká princezna, pravděpodobně nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie Uherské. Patřila k nejvýznamnějším představitelkám panovnické dynastie Přemyslovců. Působila jako řeholnice – abatyše kláštera Na Františku a byla také výraznou osobností politického, kulturního a společenského života. Roku 1237 se Anežka neúspěšně pokusila o ustavení vlastního řádu, založeného na přísném dodržování řádových regulí františkánského řádu. V roce 1238 se postavení abatyše i titulu vzdala, úřad zůstal neobsazen až do její smrti. Po zbytek života pečovala o chudé, nemocné a ty, kteří potřebovali pomoc. Anežka se dožila úctyhodných 71 let. Její pravomoci v klášteře Na Františku po ní převzala její praneteř Kunhuta. Legendy o Anežce Přemyslovně, proslulé vzdělaností, dobročinností, milosrdenstvím i zájmem o státní reprezentaci královské dynastie, se začaly tradovat vzápětí po její smrti. Teprve roku 1874 byla Anežka z podnětu pražského arcibiskupa a kardinála Bedřicha Josefa Schwarzenberga papežem Piem IX. prohlášena za blahoslavenou. Po dalším úsilí ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil.

300. VÝROČÍ ÚMRTÍJANA BROKOFFA
200 Kč 2018

12. prosince 2018 vydala Česká národní banka pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 300. výročí úmrtí Jana Brokoffa, barokního sochaře a řezbáře.

Jan Brokoff se narodil ve Spišské Sobotě v horních Uhrách. Vyučil se řezbářem a kolem roku 1680 odešel za prací do Čech. Zpočátku převážně pobýval v západních Čechách. V roce 1692 se již natrvalo usadil i s rodinou v Praze, kde si o rok později koupil dům a založil sochařskou dílnu. V této dílně se vyučili i jeho dva nejstarší synové Michal Josef a Ferdinand Maxmilián, kteří zde později také působili a společně vytvořili řadu soch. Nejznámější sochou Jana Brokoffa je bronzový odlitek sochy svatého Jana Nepomuckého na Karlově mostě (1683). Dřevěný originál byl vytvořen podle skici Matyáše Rauchmüllera a v současné době se nachází na hlavním oltáři v kostele svatého Jana Nepomuckého na Skalce v Praze. V letech 1683-1685 vyřezal řadu dřevěných soch svatých umístěných například v kostelech sv. Barbory v Manětíně, Nanebevzetí Panny Marie v Tachově nebo sv. Mikuláše v Prostiboři.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.

Umění i technika Medaile cyklu Kalendárium 2013
Pražská mincovna se po prvním ročníku obsahujícím 24 uncových stříbrných medailí plynule pustila do dalšího.

Kalendárium obsahuje velmi rozmanitá témata, jak vidíte z následujícího článku, věnuje se i umění a technice.

Matyáš Bernard Braun

Barokní řezbář a sochař Matyáš Braun po sobě v Čechách zanechal řadu významných památek. K těm nejznámějším patří sousoší Sen svaté Luitgardy na pražském Karlově mostu. Letos od jeho smrti uplynulo 275 let. Pražská mincovna umělcovu osobu připomíná na nových zlatých a stříbrných medailonech. Návrh pro ražbu vypracoval výtvarník Jaroslav Bejvl.
Na lícní stranu medailonu umístil autor portrét sochaře Matyáše Bernarda Brauna podle dobového vyobrazení. V opisu jsou jméno a letopočty rámující dobu umělcova života 1684–1738. Ve spodní části mincovního pole se nachází značka autora.
Na rubové straně je znázorněn špitál v Kuksu na Trutnovsku, jako připomínka na místo, kde Braun vytvořil svá stěžejní díla. Vpravo je jedno z nich, socha Lstivosti (ženy, zakrývající si škraboškou svou pravou tvář) z alegorické řady Neřestí. V opisu je text „SOCHAŘ VRCHOLNÉHO BAROKA“. Značky mincovny a punc jsou umístěny pod obrazem budovy.
„Inspiraci pro kompozici na rubové straně jsem čerpal z literatury. Tam jsem také vyhledal dobovou rytinu, podle níž vznikl portrét Matyáše Bernarda Brauna na líci,“ uvedl autor předlohy Jaroslav Bejvl.
Pražská mincovna motiv razí na zlaté střížky o hmotnosti 15,56 gramu a na stříbrné vážící 31,1 gramu. V obou případech se jedná o kovy maximální čistoty, hrany medailonů jsou číslované.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU