Gregor Johann Mendel (20. července 1822 – 6. ledna 1884) byl
mnich, zakladatel genetiky a opat augustinianského kláštera sv.
Tomáše v Brně.
Gregor Johann Mendel se narodil 20. července roku 1822 v Hynčicích
na Kravařsku.
V roce 1840 absolvuje gymnázium v Opavě s vynikajícím prospěchem.
Pak, přes rodinné finanční problémy, studuje dva roky filozofii v
Olomouci. Tíživou situaci ale řeší až možnost finančního zabezpečení
v augustiniánském klášteře.
Mendel vstupuje do semináře na Starém Brně. Na podzim roku 1843
přijímá řeholní jméno Gregor a po dokončení teologických studií
pokračuje ve studiu přírodních věd na univerzitě ve Vídni. Po
návratu z Vídně se Johann Gregor Mendel stává učitelem fyziky a
přírodopisu na německé reálce v Brně. Zde učí do roku 1868, kdy se
stává opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně.
Jako představený kláštera se Mendel pouští do studia botaniky. Ve
své autobiografii vzpomíná, jak neměl žádné návody a cesta úskalími
botaniky byla pro něj velmi obtížná.
Z Mendelových zápisků je zřejmé, že se zabývá křížením převážně dvou
botanických druhů, Pisum (hrách) a Hieracium (Jestřábník). Pokusy na
rostlinách Mendel zdokumentuje později v práci "Pokusy s rostlinnými
hybridy". Spis je na dlouhou dobu zapomenut a své "zmrtvýchvstání"
zažívá až v roce 1900 , kdy je znovuobjeven a je Mendel uznán jako
zakladatel genetiky.
Podstatou Mendelova objevu je důkaz existence elementárních hmotných
nositelů dědičnosti. Mendel zná všechny obecné vlastnosti genů
diploidních organismů a odhaluje jejich specificky genetickou
podstatu. Odvozuje principy segregace a kombinace a objevuje
biochemickou funkci genů a jejich molekulární podstatu.
Mendel svými zákony o oddělené dědičnosti jednotlivých vloh, o
štěpení hybridů a znacích při křížení položil základy genetiky, jež
se začala rozvíjet až na počátku 20. století. Zemřel v jednašedesáti
letech 6.ledna 1884.