Alžběta Pomořanská (asi 1347 – 14. 2. 1393) – poslední manželka českého krále a císaře římského Karla IV. Jejími rodiči byli pomořanský vévoda Bohuslav V. a princezna Alžběta, dcera polského krále Kazimíra III. Velikého.

Sňatkem s Alžbětou narušil Karel IV. protičeskou koalici vedenou rakouským vévodou Rudolfem IV. Habsburským. Do spolku patřili i uherský, polský a dánský král, a také otec nevěsty Bohuslav Pomořanský. Velkolepé svatby, která se konala 21. května 1363 v Krakově, se zúčastnila řada významných velmožů, včetně králů, kteří vůči Karlovi do té doby stáli v opozici. Za českou královnu byla Alžběta korunována po příjezdu do Prahy 18. června téhož roku. Prvního listopadu 1368 se pak v Římě stala císařovnou římskou.

O Alžbětě se traduje, že oplývala značnou fyzickou silou a kypěla zdravím. Králi povila šest potomků: čtyři syny a dvě dcery. Mezi nimi si zvláště oblíbila Zikmunda, jehož ambice vší silou podporovala. Karel IV. měl naopak slabost pro Václava, který vzešel z manželství s Annou Svídnickou, což Alžběta vnímala nelibě.

S králem českým a císařem římským měla ale dobrý vztah a po jeho smrti se stáhla do ústraní a věnovala se výchově a kariéře svých dětí. Alžběta Pomořanská byla jedinou českou císařovnou, kterou osobně korunoval římský papež.