Dušan Samuel Jurkovič - zlatá Proof

DUŠAN SAMUEL JURKOVIČ
Dušan Samo Jurkovič byl výrazným představitelem naší secesní architektury. Vytvořil velice osobitý "národní styl", výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Inspiraci hledal i u anglického hnutí Arts and Crafts. Proslul především svými zcela originálními stavbami na beskydských Pustevnách. Chatou Maměnka, horskou útulnou na Radhošti, stavbami v Luhačovicích (Jurkovičův lázeňský dům, lázeňský dům Jestřebí, plovárna), budovou Občanské záložny ve Vsetíně, obytnými nájemními domy ve Dvořákově ulici v Brně, restaurací Peklo v Novém Městě nad Metují i rodinným domem v Praze-Bubenči, ve Slavíčkově ulici. Je také autorem monumentální mohyly a mauzolea Milána Rastislava Štefánika na Bradle.

BÁSNÍK DŘEVA
Dušan Jurkovič se narodil 23. srpna se v Turej Lúke u Myjavy jako páté ze šesti dětí tamního notáře Jiřího Jurkoviče a jeho manželky Emílie. V letech 1884-88 Jurkovič studoval na Státní uměleckoprůmyslové škole ve Vídni (K. K. Staatsgewerbeschule) odbor stavitelský v oddělení profesora Rudolfa Feldschareka; ředitelem školy byl Camillo Sitte. Po návratu do Martina spolupracoval s lidovými tesaři z Oravy u stavitele Bully. Poté odešel pracovat na Vsetín, kde u stavitele Michala Urbánka studoval valašské lidové stavby. S Michalem Urbánkem navrhoval valašskou dědinu a další folklórní stavby pro národopisnou výstavu v Praze. Od r. 1896 působil Dušan Jurkovič jako samostatný architekt v Brně. Roku 1901 odchází pracovat do Luhačovič kde udělal první měření a plány lázeňských staveb, které se realizovaly hlavně v letech 1902 a 1930. Za 1. světové války realizoval řadu vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Po vzniku Československé republiky se vrátil na Slovensko a usadil se v Bratislavě. Roku 1919 se stal přednostou Památkového úřadu v Bratislavě. V květnu byl pověřen přípravou slavnosti a pohřbu generála dr. Milana Rastislava Štefánika na Bradle. V roce 1925 při příležitosti mezinárodní výstavy moderního dekorativního a užitkového umění v Paříži získal diplom ministra obchodu, průmyslu, pošt a telegrafu Francouzské republiky a zlatou medaili 1. třídy za architekturu; stal se čestným členem Klubu za Zlatou Prahu. Byl jmenován čestným členem Kruhu přátel Nezávislé jednoty československých legionářů (za zásluhy o věc národní) a stal se čestným členem Masarykovy Akademie práce. Universita J. A. Komenského v Bratislavě mu udělila čestný doktorát filozofie a stal se čestným členem Umělecké besedy v Praze. V letech po rozbití ČSR a v době druhé světové války aktivně podporoval účast svých synů v protifašistickém odboji. Zemřel 21. prosince 1947 v Bratislavě. In memoriam mu byl udělen Řád Slovenského národního povstání I. třídy a Řád T. G. Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

Významná část díla Dušana Jurkoviče zůstala do dnešního dne nerealizována. Ať již jde o novou kolonádu v Luhačovicích, budovu kasína a další lázeňské objekty nebo o nerealizovaný návrh rozhledny v Brňově a portálu ve slovanském stylu. Tyto práce se staly hlavní předlohou pro výtvarný návrh nové zlaté a stříbrné medaile vydané k 60. výročí úmrtí Dušana Jurkoviče.

ČESKÉ ZPRÁVY
Zlatovna vám přináší české zprávy ze světa české historie, umění a kultury.

Kultura: Korunovační klenoty dnes sedm klíčníků na rok zamkne do Korunní komory. Archeologové v Maroku našli rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let. Pavel s Pellegrinim v Iowě spustili orloj inspirovaný tím pražským. Barokní soubor Collegium 1704 v roce 2025 oslaví 20 let své existence. V Turnově bude po dvou letech mezinárodní sympozium současného šperku. Nová vedoucí Jihočeské filharmonie Alena Hron chce rozšířit repertoár orchestru. Nová výstava o Heydrichovi chce Němcům přiblížit i jeho působení v protektorátu. Sochař Marius Kotrba má v Brně retrospektivu, letos by mu bylo 65 let. V Peru nalezli zkameněliny tří mastodontů, jeden je téměř celý. Obraz Antonína Slavíčka Zlatá ulička se dnes vydražil za 12,3 milionu Kč. Dílo matematika a kněze Bernarda Bolzana zpřístupní digitální archiv. Korunovační klenoty na Pražském hradě od úterý vidělo téměř 20.000 lidí. Badatelé v Lipsku objevili dosud neznámé dílo Wolfganga Amadea Mozarta. Česko dodá Ukrajině dodávku pro skenování historických předmětů. Archeologové našli u Uničova stopy po sídlišti nejstarších zemědělců. Výstava v Muzeu Kroměřížska představuje chov moravského teplokrevníka. Východočeské muzeum získalo Zlatou přilbu Oldřicha Klaudingera z roku 1961. Přesně za rok se otevře zapečetěná obálka s posledními slovy T. G. Masaryka. Církev opravuje Čínský pavilon v kroměřížské Podzámecké zahradě. Galerie Václava Chada ve zlínském zámku oslaví deset let své existence výstavou. Nálezce stříbrných mincí ze Žďárska dostane odměnu 111.000 korun. Korunovační klenoty si první den prohlédlo 2801 návštěvníků, oproti loňsku méně. Archeologové našli při výzkumu v brněnských Štýřicích pravěký hrob ženy. Zlatá Praha v Obecním domě nabídne devět desítek snímků o tanci, hudbě a divadle. Na Pražském hradě jsou od dneška vystavené korunovační klenoty. Korunní komoru s českými korunovačními klenoty dnes otevřelo sedm klíčníků. Slovanský hrad na východě Německa chce přilákat i české návštěvníky. Ve Francii zemřela Věra Kunderová, vdova po spisovateli Milanu Kunderovi. Na Valči se návštěvníci mohou všemi smysly ponořit do baroka. Věž kostela v Žandově bude mít po desetiletích provizoria znovu barokní střechu. Na výstavě v Jablonci mají stovky otisků z náhrobních kamenů bývalých Sudet. V Bruselu začala přehlídka designu, vystavuje i práce předních českých autorů. V galerii v Liberci jsou díla česko-čínského páru a socha Jizerský Enti. Do chrámu Notre-Dame se vrací osm zvonů, otevře se za tři měsíce. Velký knižní čtvrtek nabídne letos 15 novinek domácích i zahraničních autorů. Olomoucký Červený kostel bude hostit unikátní soudobý projekt Malý třesk. V pražském Clam-Gallasově paláci by mohla být expozice českého skla. Bývalou cihelnu z 19. století objevili archeologové u Vysokého Mýta. Restaurátorská obnova staré synagogy ve Velkém Meziříčí potrvá ještě dva roky. Bečov nad Teplou otevřel své památky, slaví 625 let od založení a hostí kováře. Nová expozice o zlatu v jílovském muzeu láká na rozšířenou realitu. Minimalistická červená díla mexického umělce Bosca Sodiho jsou k vidění v Praze. Mladoboleslavský Templ vystaví díla sklářské výtvarnice Polanské a malíře Plesla. Muzeum připravilo ve vsetínském zámku výstavu Inspirace modrotiskem. Crestyl dokončil rekonstrukci paláce Savarin, místo kasina bude galerie. Galerie Gong v Ostravě vystavuje světové hvězdy kinetického a optického umění. Dny evropského dědictví se v Olomouci propojí s rakouskou kulturou.

Víra: Byl to obrovský zážitek, papež František je super, komentoval mši český poutník. Obec Hrušky poničená tornádem má požehnané dva nové zvony pro obnovený kostel. Papež na zaplněném stadionu v Bruselu blahořečil španělskou řeholnici. Příjezdem relikvie sv. Václava do S.Boleslavi začala Národní svatováclavská pouť. Papež František přijel po 30 letech do Belgie, předtím se zastavil v Lucembursku. Papež vyzval k propuštění Su Ťij, nabídl jí azyl ve Vatikánu, píší média. Papež kvůli nemoci zrušil svůj program, dál ale počítá s návštěvou Beneluxu. Albánie chce na svém území zřídit ministát podobný Vatikánu. Papež schválil pobožnosti v Medjugorje, jsou podle něj prospěšné víře. Kněz Kajpr, jenž zemřel v komunistickém vězení, má pomník v Bratronicích. Na pouti v Tetíně bude požehnán základní kámen nové kaple v Brně-Novém Lískovci. Papež se vrátil do Říma ze své dlouhé cesty po Asii. Papež František zahájil v Singapuru poslední etapu cesty po Asii. Mše papeže Františka ve Východním Timoru přilákala 600.000 lidí. Přerov bude osazen prvními kameny zmizelých, přáli si to obyvatelé města. Spolek se pustil do obnovy varhan z kostelíčka nad Bludovem, zahrají za rok. Papež na Papui-Nové Guineji vyzval k ukončení kmenových konfliktů. Původní obyvatele tří slavných brněnských vil připomínají kameny v dlažbě. Muzeum umění vystavuje nejcennější rukopisy arcibiskupství ve Zdíkově paláci. Papež s islámským duchovním vyzvali k míru a ochraně životního prostředí. Zbigniew Czendlik se po 32 letech duchovní služby v Česku cítí být více Čechem.