Haiti Historie měnového vývoje
Haiti (Republika Haiti, francouzsky République d Haiti) je ostrovní stát v souostroví Velké Antily.
Východně sousedí s Dominikánskou republikou a v jeho současnosti se bohatě odráží jeho historie; vliv španělské a později francouzské kolonizace. Nezávislost Haiti získalo v roce 1804.
Na území Haiti je poměrně stabilní měnový vývoj a není možné zaznamenat významné výkyvy v označení měnové jednotky. Tou je již od roku 1851 haitský gourde (podle ISO 4217 HTG), dělící se na 100 centimes. Již samotné označení měny navozuje souvislost s některými dalšími státy, kde se můžeme setkat s poměrně netradičním označením platné měny (vzpomeňme kupříkladu mauritánskou ouguiyu).
Emitentů na území Haiti je možné po roce 1851 vystopovat poměrně velké množství. Jenom pro připomenutí uvádíme, že do roku 1857 se na území Haiti používala souběžně francouzská (Commercial Banks; PS012–PS246; 1798–1803 & Kingdom & First Republic; A1–A121; 1701–1798) i španělská (Local Banks; S151–S343; 1835–1857) měna.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
Zlatá bula sicilská 10 000 Kč ve zlatě
Když jsme připravovali předchozí číslo našeho časopisu, které se věnovalo převážně Přemyslu
Otakarovi I., byla tato mince známa pouze ve stádiu sádrového modelu.
Když jsme připravovali předchozí číslo našeho časopisu, které se věnovalo převážně Přemyslu Otakarovi I., byla tato mince známa pouze ve stádiu sádrového modelu. Na ražbě už se zjevně pracovalo, nicméně do uzávěrky se ji publikovat nemohlo povést. I tak nám přijde, že by téma bez informace o nové desetitisícovce, která je v prodeji od 26. září, nebylo kompletní.
Desetitisícikoruna k 800. výročí vydání Zlaté buly sicilské je první mimořádnou ražbou zlatých mincí, které ČNB naplánovala v rámci emisního plánu 2011-2015.
„Zlatá bula sicilská významně posílila autonomii českých zemí a udělila jim privilegia, jakými nedisponoval žádný z panovníků zemí Svaté říše římské,“ uvedl člen bankovní rady
ČNB Pavel Řežábek, který dohlíží na činnost sekce peněžní a platebního styku.
ČNB vydává do oběhu 14 tisíc těchto uncových mincí ze zlata o ryzosti 999.9. Celkem 3100 kusů bylo vyraženo v běžné kvalitě a dalších 10 900 kusů ve špičkové kvalitě. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká.
Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 34 mm, hmotnost 31,107 g a síla je 2,55 mm. Při ražbě mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm.
V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012