Jan Karafiát - Broučci - zlato 1 Oz proof

Broučci (1876) - první česká původní autorská pohádka pro děti od Jana Karafiáta. Díky recenzi Gustava Gamy Jaroše v časopise Čas byla první edice rychle vyprodána a v roce 1894 přišla reedice. Dílo je oceňováno pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte.

Kniha pojednává o rodině svatojánským broučků – mamince, tatínkovi a Broučkovi, který byl ale neposlušný – neposlouchal, co mu maminka, tatínek a Janinka říkají. Své neposlušnosti se nezbavil ani v dospělosti, i když na ni mnohokrát doplatil.

Karafiátova kniha s ilustracemi Jiřího Trnky inspirovala už celou řadu adaptací a stále patří do zlatého fondu české dětské literatury. Byla vydána v mnoha překladech. Německy jako Die Käferchen, Lužickosrbsky jako Brunčki, polsky jako Świetliki, anglicky jako Fireflies. Ruský překlad z roku 1947 nakonec nebyl vydán, neboť byl ministerstvem školství SSSR cenzurován od náboženských souvislostí.

Broučci vycházeli na zvukových nosičích (především na gramofonových deskách) načtených Karlem Högerem. Byli nastudováni i jako rozhlasová a divadelní hra. Na motivy Karafiátových Broučků napsal Václav Trojan dětskou operu a Otmar Mácha v roce 1992 balet o dvou dějstvích. Velmi populární se stala "modlitba broučků" Ó náš milý Bože:

Ó, náš milý Bože,
Povstali jsme z lože
A pěkně Tě prosíme,
Dej ať se Tě bojíme,
Bojíme a posloucháme
A přitom Tě rádi máme.

Broučci posloužili jako předloha několika animovaných filmů. Naposled vznikl na motivy knihy Jana Karafiáta dvanáctidílný animovaný loutkový seriál v koprodukci Studia Jiřího Trnky, Comité Francais de Rádio Télévision, britské Jerusalem Productions a společnosti Imago. Výtvarníkem tohoto zpracování je Jitka Walterová. Podle jejích návrhů vzniklo na sedmdesát loutek a zrodil se i celý kouzelně podmanivý pohádkový svět, ve kterém tyto loutky ožívají.

Jan Karafiát (4. ledna 1846 v Jimramově — 31. ledna 1929 v Praze) byl český reformovaný, po roce 1918 českobratrský evangelický farář. Patřil k neformálnímu hnutí, jehož ideálem byla krásná církev Kristova. Rodina Jana Karafiáta sice patřila k zámožnějším v Jimramově, jeho dětství bylo přesto velmi skromné. Otec František Karafiát se oženil s vdovou se čtyřmi dětmi. Společně pak měli dalších šest (takže jich bylo přesně tolik, co malých broučků). Z nich byl Jan nejstarším.

Působil jako nezávislý misionář a vydavatel časopisu Reformované listy. V roce 1875 se stává farářem v tehdejší valašské Hrubé Lhotě (nyní Velká Lhota). Po dvaceti letech na Velké Lhotě odešel do Prahy, kde se věnoval práci na revizi Bible kralické a vypomáhal v pražských sborech.

Karafiát byl jedním z předních učenců v české církve reformované, odborník v bohosloví, zvláště pak v biblické lingvistice. Své spisy v Praze vydával anonymně. Je autorem a vydavatelem následujících děl: Mistr Jan Hus, povahopis našeho reformátora (1872, 2. vyd. 1893); Kamarádi, povídka ze života pro život (1873, 2. vyd. 1894); Broučci, povídka pro malé i veliké děti (1876, 2. vyd. 1895); Reformovaný zpěvník obsahující 150 žalmů a 52 vybraných písní (1876); Rozbor Kralického Nového zákona co do řeči i překladu; s historií našeho biblického textu (1878), Kritické vydání Bible kralické z roku 1613 (1887), Šestnáctero pražských kázání (1905), Text kralický z roku 1613 podle původních textů opravený (1915).

ČESKÉ ZPRÁVY
Zlatovna vám přináší české zprávy ze světa české historie, umění a kultury.

Kultura: Na zahájení Dnů AI řešili odborníci propojení umělé inteligence s uměním. Trojí interpretací cyklu Má vlast začal v Brně festival Expozice nové hudby. Investoři: Letos je ideální doba pro nákup investičních vín, zájem v ČR roste. Šperky vytvořené na mezinárodním sympoziu v Turnově jsou v Klenotnici muzea. Archeolog: Není možné dokázat, že ostatky v Čáslavi skutečně patří Janu Žižkovi. Muzeum v Chrudimi zahájilo výstavu o staviteli a architektovi Cyrilu Luhanovi. Ve zlínském muzeu jsou k vidění exempláře z přírodovědné sbírky, nechybí rarity. Jan Žižka má svoji pravděpodobnou tvář v digitální podobě podle jeho lebky. Litomyšl vyhlašuje soutěž na rekonstrukci historického domu U Rytířů. Zájemci dnes v aukci nakoupili 60 nabízených děl za celkem 45,5 mil. Kč. Letošní kolekce vánočních ozdob firmy Koulier jsou ve stříbrné a meruňkové barvě. Vstupní část moravskobudějovického zámku bude mít restaurované malby. Sešitová vydání příběhů Rychlých šípů doplní sběratelské kartičky. Americký umělec se vrací k rodinným kořenům v Česku, vystavuje v Břeclavi. V Novém Boru na sympoziu skla tvoří také Milan Cais z kapely Tata Bojs. Cenu nadace Vize 97 letos převezme teoretik výtvarného umění Miroslav Petříček. Mendelův rukopis se může stát součástí registru Paměť světa UNESCO. Nakladatelství Academia ocenilo knihu o textiliích z archeologického výzkumu. Holešovské muzeum zapůjčilo do Liptálu obraz valašského malíře Jana Kobzáně. Archeolog: Královský hrad v Hradci Králové byl rozsáhlejší, než se předpokládalo. Německý památník obětem komunismu bude stát v centru Berlína, oznámila vláda. Designérka navrhla pro Mikov z Děčínska kolekci luxusních kancelářských potřeb. Galerie Villa Pellé dnes představí tvorbu Adrieny Šimotové a Adély Součkové. České korunovační klenoty jsou po výstavě zpět v Korunní komoře. České korunovační klenoty si letos přišlo prohlédnout přes 46.000 lidí. Korunovační klenoty dnes sedm klíčníků na rok zamkne do Korunní komory. Archeologové v Maroku našli rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let. Pavel s Pellegrinim v Iowě spustili orloj inspirovaný tím pražským. Barokní soubor Collegium 1704 v roce 2025 oslaví 20 let své existence. V Turnově bude po dvou letech mezinárodní sympozium současného šperku. Nová vedoucí Jihočeské filharmonie Alena Hron chce rozšířit repertoár orchestru. Nová výstava o Heydrichovi chce Němcům přiblížit i jeho působení v protektorátu. Sochař Marius Kotrba má v Brně retrospektivu, letos by mu bylo 65 let. V Peru nalezli zkameněliny tří mastodontů, jeden je téměř celý. Obraz Antonína Slavíčka Zlatá ulička se dnes vydražil za 12,3 milionu Kč. Dílo matematika a kněze Bernarda Bolzana zpřístupní digitální archiv. Korunovační klenoty na Pražském hradě od úterý vidělo téměř 20.000 lidí. Badatelé v Lipsku objevili dosud neznámé dílo Wolfganga Amadea Mozarta. Česko dodá Ukrajině dodávku pro skenování historických předmětů. Archeologové našli u Uničova stopy po sídlišti nejstarších zemědělců. Výstava v Muzeu Kroměřížska představuje chov moravského teplokrevníka. Východočeské muzeum získalo Zlatou přilbu Oldřicha Klaudingera z roku 1961. Přesně za rok se otevře zapečetěná obálka s posledními slovy T. G. Masaryka. Církev opravuje Čínský pavilon v kroměřížské Podzámecké zahradě. Galerie Václava Chada ve zlínském zámku oslaví deset let své existence výstavou. Nálezce stříbrných mincí ze Žďárska dostane odměnu 111.000 korun. Korunovační klenoty si první den prohlédlo 2801 návštěvníků, oproti loňsku méně. Archeologové našli při výzkumu v brněnských Štýřicích pravěký hrob ženy. Zlatá Praha v Obecním domě nabídne devět desítek snímků o tanci, hudbě a divadle. Na Pražském hradě jsou od dneška vystavené korunovační klenoty. Korunní komoru s českými korunovačními klenoty dnes otevřelo sedm klíčníků.

Víra: AFP: Křesťanské vesnice na jihu Libanonu odmítají uposlechnout výzvy k evakuaci. Gotická stezka propojí jižní Čechy s Rakouskem, turisté se vypraví ke kostelům. V květnu se otevře muzeum přeživších holokaustu v Schindlerově továrně v Brněnci. Papež František jmenoval 21 nových kardinálů. Varšavský arcibiskup vyzval k tomu, aby se výuka náboženství stala povinnou. Papež František zahájil celosvětové setkání katolických představitelů. Byl to obrovský zážitek, papež František je super, komentoval mši český poutník. Obec Hrušky poničená tornádem má požehnané dva nové zvony pro obnovený kostel. Papež na zaplněném stadionu v Bruselu blahořečil španělskou řeholnici. Příjezdem relikvie sv. Václava do S.Boleslavi začala Národní svatováclavská pouť. Papež František přijel po 30 letech do Belgie, předtím se zastavil v Lucembursku. Papež vyzval k propuštění Su Ťij, nabídl jí azyl ve Vatikánu, píší média. Papež kvůli nemoci zrušil svůj program, dál ale počítá s návštěvou Beneluxu. Albánie chce na svém území zřídit ministát podobný Vatikánu. Papež schválil pobožnosti v Medjugorje, jsou podle něj prospěšné víře. Kněz Kajpr, jenž zemřel v komunistickém vězení, má pomník v Bratronicích. Na pouti v Tetíně bude požehnán základní kámen nové kaple v Brně-Novém Lískovci.