Luxusní medaile s českou historií U nikátní dar z matky měst
Praha je považována za jednu z nejkrásnějších metropolí Evropy a ne nadarmo bývá nazývána matkou měst. Její půvab umocňuje neobyčejně pestrá a pohnutá minulost.
Právě česká historie se stala středem zájmu prestižního zlatnictví Zlaté mince - Numismatika, které sídlí v památném Obecním domě.
Sama secesní budova, jako národní kulturní památka, je neobyčejně atraktivní pro turisty z celého světa: na její výzdobě se podíleli nejvýznamnější malíři své doby, v jejích útrobách byla 28. října 1918 vyhlášena samostatná Československá republika.
Praotec Čech i Karel IV.
Společnost Zlaté mince – Numismatika je významným emitentem vzácných pamětních medailí ze zlata a stříbra, ale také jedním z největších prodejců investičního zlata v České republice. Mezi skvosty, které společnost za dobu své existence vyprodukovala, patří například série pamětních medailí připomínajících největší osobnosti české historie: bájného praotce Čecha, kněžnu Libuši, která prorokovala založení města Prahy, svatého Václava nebo zakladatele budoucího vládnoucího rodu přemyslovců Přemysla Oráče. Za zvláštní pozornost stojí série korunovace českých králů. V ryzím zlatě byl takto zvěčněn Přemysl Otakar I., Karel IV. i král Jiří z Poděbrad.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
POSLEDNÍ ZMĚNA NA HABSBURSKÉM TRŮNU Sté výročí (1916-2016)
Před sto lety, v roce 1916, se ujal vlády poslední rakouský císař z rodu habsbursko-lotrinského – arcivévoda rakouský Karel,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský král v posloupnosti habsburských panovníků čtvrtý.
Jeho manželkou byla Zita Bourbonsko-Parmská,2 dcera sesazeného parmského vévody Roberta I. a portugalské infantky Marie Anny Portugalské.
Polovina druhého desetiletí 20. století přinesla události, které nesmazatelně ovlivnily nejen osudy habsburské monarchie tedy Rakouska-Uherska, ale které zasáhly téměř celý svět a mj. vyústily v jeden z nejhorších konfliktů v dějinách lidstva – v první světovou válku.3 První událostí, kterou je nutné zmínit, je atentát na arcivévodu rakouského Františka Ferdinanda d’Este,4 následníka rakousko-uherského trůnu a synovce císaře a krále Františka Josefa I. Atentát připravila skupina srbských nacionalistů z organizace zvané Černá ruka. Dne 28. června 1914 během vojenské přehlídky v Sarajevu (hlavní město Bosny a Hercegoviny) byla kolona vozů s arcivévodou napadena skupinou šesti atentátníků, ale bombový útok se nezdařil. Když už se zdálo, že atentát skončil a nebyl úspěšný, zaútočil na jiném místě na vůz následníka trůnu Gavrilo Princip, který byl členem hnutí Mladá Bosna.5 Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii zavraždil sedmi výstřely z pistole.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.