ČNB vydá v letech 2011 - 2015 nové české mince
ČNB vydá v letech 2011 - 2015 nové české mince z drahých kovů: zlata a stříbra.
Praha, 10.6.2009 - ČNB vydá v letech 2011 - 2015 nové české mince z drahých kovů: zlata a stříbra.
Záměrem nového emisního plánu ČNB je připomenout významná výročí a události z oblasti české kultury a umění, vědy, techniky, sportu a politiky. Bankovní rada České národní banky po konzultacích s institucemi a odborníky vybrala a schválila z více než 300 různých námětů celkem 38 témat, které budou představovat motivy nových českých mincí.
V letech 2011 - 2015 budou postupně vydány tyto mince:
10.000 Kč Zlatá bula sicilská
10.000 Kč Jan Hus
5000 Kč Most v Lenoře - Jižní Čechy
5000 Kč Mariánský most v Ústí nad Labem
5000 Kč Negrelliho viadukt v Praze
5000 Kč Most ve Stříbře
5000 Kč Most v Žampachu
5000 Kč Most v Náměšti nad Oslavou
5000 Kč Most v Písku
5000 Kč Jizerský viadukt na trati Tanvald-Harrachov
5000 Kč Most v Karviné-Darkově
5000 Kč Žďákovský most
200 Kč založení Českých Budějovic jako královského města
200 Kč Bedřich Hrozný rozluštil chetitštinu
200 Kč Jan Perner
200 Kč Josef Božek předvedl parovůz
500 Kč Václav Thám
200 Kč Bohumil Hrabal
200 Kč Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
200 Kč Založení československých legií 200 Kč Tomáš Baťa ml.
500 Kč Jiří Kolář
200 Kč Alois Klar
200 Kč Založení klášteru Zlatá koruna
200 Kč Josef Bican
200 Kč Otto Wichterle
500 Kč Beno Blachut
200 Kč Rudolf II.
200 Kč Založení Sokola
200 Kč Založení Junáka
200 Kč Kamil Lhoták
200 Kč Postaven Obecní dům v Praze
500 Kč Jiří Trnka
200 Kč Zahájení výuky na pražské konzervatoři
200 Kč První veřejný let Jana Kašpara
200 Kč Jiří Melantrich z Aventina
200 Kč Petr Vok z Rožmberka
500 Kč Karel Jaromír Erben
Počet vydaných kusů je vždy přísně omezen. Stříbrných mincí bude vydáno max. 50.000 ks každého motivu a u zlatých mincí je náklad stanoven na pouhých 25.000 ks.
POKLADY Z VRAKŮ (1) Španělské zlato
Od objevení Nového světa do počátku 19. století získalo Španělsko ze svých amerických kolonií bilióny dolarů ve zlatě a stříbře.
Produkce nově zakládaných mincoven se nakládala v přístavech v Panamě, Kolumbii, Ekvádoru, Mexiku a Peru a ozbrojené flotily ji transportovaly do Španělska. Na dlouhé a nebezpečné cestě potkal mnoho galeon tragický osud. Podle odhadů třetina španělských lodí s pokladem nikdy nedorazila domů. Hurikán se stal osudným i jednomu z nejznámějších vraků, galeoně Nuestra Señora de Atocha.
Španělské koloniální mincovnictví
Po staletí byly španělské stříbrné mince proslulé po celém světě svou konzistentní hmotností a ryzostí. Roku 1537 Karel I. zavedl přesné standardy pro zlaté a stříbrné mince. Hmotnost osmireálu byla stanovena na 27,47 gramů a ryzost na 0,9305 a během dalších 250 let se mince změnila jen o 4,4 %. Další předností španělského oběživa byla jeho početnost. Kromě samotného Španělska byly mince raženy i v amerických koloniích. První španělská mincovna v Novém světě byla otevřena roku 1535 v Mexico City.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
