Karel May - 100. výročí úmrtí Ag proof

Karl May (25. 2. 1842 – 30. 3. 1912) – německý spisovatel, autor výpravných dobrodružných románů. Podle jeho předlohy byla v šedesátých letech minulého století natočena úspěšná série dobrodružných filmů. Největší popularity se dostalo dílům, v kterých vystupoval náčelník indiánského kmene Apačů Vinnetou, jehož ztvárnil francouzský herec Pierre Brice. V roli jeho pokrevního bratra Old Shatterhanda se objevil Američan Lex Barker.

Karl May se narodil v německém městě Ernstthal v Krušných horách. Početná rodina se potýkala s chudobou a špatná výživa se projevila na Karlově zdraví: v dětství trpěl křivicí, měl problémy se zrakem. Mayův talent se začal rozvíjet po nástupu do školy, kdy se naplno projevil jeho silný zájem o literaturu. Také se učil anglickému, francouzskému a latinskému jazyku a hře na hudební nástroje.

V roce 1861 vystudoval učitelský seminář ve Waldenburgu a nastoupil jako pomocný učitel v Glauchau. Kvůli sporu s domácím, který ho podezíral, že svádí jeho ženu, musel místo záhy opustit.

Za drobné přestupky se později několikrát dostal do konfliktu se zákonem. Ve svých dvaceti letech byl odsouzen k šesti týdnům vězení, za údajnou krádež hodinek, posléze dokonce ke čtyřem letům nucených prací ve Cvikově. Přesto, že byl podmínečně propuštěn, brzy se opět ocitl za mřížemi: tentokrát v káznici Waldheim. Kritici a různí závistivci jeho prohřešky později často připomínali a někdy je i záměrně zveličovali. Zkraty v Mayově chování byly zřejmě způsobeny psychickou poruchou. Na druhou stranu mu pobyt mezi společenskou spodinou přinesl vynikající možnost studia různých charakterů, kteroužto zkušenost pak využíval při psaní svých románů. Už ve vězení začal sepisovat dobrodružné povídky, které pak posílal časopisům. Své práce pro jistotu podepisoval různými pseudonymy. Necelý rok po propuštění z káznice mu vydavatel Münchmeyer nabídl práci šéfredaktora týdeníku Der Beobachter an der Elbe (Pozorovatel na Labi). Přesto, že titul brzy zanikl, práce redaktora se Mayovi líbila a hodlal v ní pokračovat. Pod křídly vydavatelství založil časopisy Schacht und Hütte (Šachty a hutě) a Deutsches Familienblatt (Německý rodinný list), v němž vyšla jeho povídka Old Firehand. Tam se poprvé objevuje postava apačského náčelníka Vinnetoua. Ještě ve službách Münchmeyera publikoval svůj první román Poslední cesty obou Quitzowů, jehož děj situoval do 15. století. May ovšem produkoval také různé povídky nevalné úrovně, kterými se později raději nechlubil.

Začátkem roku 1877 z nakladatelství odešel a po několika měsících se stal redaktorem v týdeníku Frohe Stunden. Důvodem odchodu byla prý snaha Münchmeyera oženit ho se sestrou své manželky, v níž ovšem mladý spisovatel nenacházel pražádné zalíbení.

Poprvé se ženil o tři roky později s Emmou Linnou Polmerovou. Ženou sice půvabnou, nicméně povahově naprosto rozdílnou. To už za sebou měl román Zajati na moři, jehož část pak začlenil do knihy Old Surehand.

Situace se výrazně změnila poté, kdy přišla nabídka od vydavatele Friedricha Ernsta Fehsenfelda z Freiburgu. Ten se rozhodl Mayovo dílo vydat knižně. Vedle příběhů z Orientu se objevily legendární tituly Vinnetou, Odl Surehand, Old Shatterhand, Poklad na Stříbrném jezeře a další., které se o více než půlstoletí později dočkaly filmového zpracování a staly se doslova kultovní záležitostí. Většina filmů natočených v západoněmecko – jugoslávské koprodukci vznikla na Balkáně.

Současně s autorovou slávou rostlo i jeho peněžní konto. May se zcela ztotožnil s rolemi svých hrdinů a často vystupoval jako skutečný Old Shatterhand nebo orientální dobrodruh Kara ben Nemsí. Do Orientu se přitom poprvé podíval až v roce 1899. Tato patnáct měsíců trvající cesta pro Maye znamenala šok a těžkou konfrontaci představ se skutečností. Od té doby psal výrazně realističtější romány. V roce 1903 se rozvedl a podruhé oženil s Klárou Plöhnovou, která se nastěhovala do jeho vily Shatterhand v Radebeulu u Drážďan (dnes slouží jako muzeum).

Mayova obrovská popularita utrpěla, když odpůrci začali poukazovat na jeho kriminální minulost a zpochybňovali jeho údajné exotické výpravy. Karl May odpověděl žalobami, které sice vyhrál, ale stály ho mnoho sil. V roce 1910 napsal autobiografii Můj život a mé cíle. Zemřel o dva roky později na zástavu srdce. May byl neobyčejně plodný autor: vytvořil šestatřicet románů a desítky povídek. Svoji stopu zanechal i v Čechách, kde v letech 1897 – 1998 napsal dobrodružný román Vánoce.

ČESKÉ ZPRÁVY
Zlatovna vám přináší české zprávy ze světa české historie, umění a kultury.

Kultura: Jan Žižka má svoji pravděpodobnou tvář v digitální podobě podle jeho lebky. Litomyšl vyhlašuje soutěž na rekonstrukci historického domu U Rytířů. Zájemci dnes v aukci nakoupili 60 nabízených děl za celkem 45,5 mil. Kč. Letošní kolekce vánočních ozdob firmy Koulier jsou ve stříbrné a meruňkové barvě. Vstupní část moravskobudějovického zámku bude mít restaurované malby. Sešitová vydání příběhů Rychlých šípů doplní sběratelské kartičky. Americký umělec se vrací k rodinným kořenům v Česku, vystavuje v Břeclavi. V Novém Boru na sympoziu skla tvoří také Milan Cais z kapely Tata Bojs. Mendelův rukopis se může stát součástí registru Paměť světa UNESCO. Cenu nadace Vize 97 letos převezme teoretik výtvarného umění Miroslav Petříček. Nakladatelství Academia ocenilo knihu o textiliích z archeologického výzkumu. Holešovské muzeum zapůjčilo do Liptálu obraz valašského malíře Jana Kobzáně. Německý památník obětem komunismu bude stát v centru Berlína, oznámila vláda. Archeolog: Královský hrad v Hradci Králové byl rozsáhlejší, než se předpokládalo. Designérka navrhla pro Mikov z Děčínska kolekci luxusních kancelářských potřeb. Galerie Villa Pellé dnes představí tvorbu Adrieny Šimotové a Adély Součkové. České korunovační klenoty jsou po výstavě zpět v Korunní komoře. České korunovační klenoty si letos přišlo prohlédnout přes 46.000 lidí. Korunovační klenoty dnes sedm klíčníků na rok zamkne do Korunní komory. Archeologové v Maroku našli rozsáhlý zemědělský komplex starý 5000 let. Pavel s Pellegrinim v Iowě spustili orloj inspirovaný tím pražským. Barokní soubor Collegium 1704 v roce 2025 oslaví 20 let své existence. V Turnově bude po dvou letech mezinárodní sympozium současného šperku. Nová vedoucí Jihočeské filharmonie Alena Hron chce rozšířit repertoár orchestru. Nová výstava o Heydrichovi chce Němcům přiblížit i jeho působení v protektorátu. Sochař Marius Kotrba má v Brně retrospektivu, letos by mu bylo 65 let. V Peru nalezli zkameněliny tří mastodontů, jeden je téměř celý. Obraz Antonína Slavíčka Zlatá ulička se dnes vydražil za 12,3 milionu Kč. Dílo matematika a kněze Bernarda Bolzana zpřístupní digitální archiv. Korunovační klenoty na Pražském hradě od úterý vidělo téměř 20.000 lidí. Badatelé v Lipsku objevili dosud neznámé dílo Wolfganga Amadea Mozarta. Česko dodá Ukrajině dodávku pro skenování historických předmětů. Archeologové našli u Uničova stopy po sídlišti nejstarších zemědělců. Výstava v Muzeu Kroměřížska představuje chov moravského teplokrevníka. Východočeské muzeum získalo Zlatou přilbu Oldřicha Klaudingera z roku 1961. Přesně za rok se otevře zapečetěná obálka s posledními slovy T. G. Masaryka. Církev opravuje Čínský pavilon v kroměřížské Podzámecké zahradě. Galerie Václava Chada ve zlínském zámku oslaví deset let své existence výstavou. Nálezce stříbrných mincí ze Žďárska dostane odměnu 111.000 korun. Korunovační klenoty si první den prohlédlo 2801 návštěvníků, oproti loňsku méně. Archeologové našli při výzkumu v brněnských Štýřicích pravěký hrob ženy. Zlatá Praha v Obecním domě nabídne devět desítek snímků o tanci, hudbě a divadle. Na Pražském hradě jsou od dneška vystavené korunovační klenoty. Korunní komoru s českými korunovačními klenoty dnes otevřelo sedm klíčníků. Slovanský hrad na východě Německa chce přilákat i české návštěvníky. Ve Francii zemřela Věra Kunderová, vdova po spisovateli Milanu Kunderovi. Na Valči se návštěvníci mohou všemi smysly ponořit do baroka. Věž kostela v Žandově bude mít po desetiletích provizoria znovu barokní střechu. Na výstavě v Jablonci mají stovky otisků z náhrobních kamenů bývalých Sudet. V Bruselu začala přehlídka designu, vystavuje i práce předních českých autorů. V galerii v Liberci jsou díla česko-čínského páru a socha Jizerský Enti. Do chrámu Notre-Dame se vrací osm zvonů, otevře se za tři měsíce. Velký knižní čtvrtek nabídne letos 15 novinek domácích i zahraničních autorů.

Víra: Papež František jmenoval 21 nových kardinálů. Varšavský arcibiskup vyzval k tomu, aby se výuka náboženství stala povinnou. Papež František zahájil celosvětové setkání katolických představitelů. Byl to obrovský zážitek, papež František je super, komentoval mši český poutník. Obec Hrušky poničená tornádem má požehnané dva nové zvony pro obnovený kostel. Papež na zaplněném stadionu v Bruselu blahořečil španělskou řeholnici. Příjezdem relikvie sv. Václava do S.Boleslavi začala Národní svatováclavská pouť. Papež František přijel po 30 letech do Belgie, předtím se zastavil v Lucembursku. Papež vyzval k propuštění Su Ťij, nabídl jí azyl ve Vatikánu, píší média. Papež kvůli nemoci zrušil svůj program, dál ale počítá s návštěvou Beneluxu. Albánie chce na svém území zřídit ministát podobný Vatikánu. Papež schválil pobožnosti v Medjugorje, jsou podle něj prospěšné víře. Kněz Kajpr, jenž zemřel v komunistickém vězení, má pomník v Bratronicích. Na pouti v Tetíně bude požehnán základní kámen nové kaple v Brně-Novém Lískovci. Papež se vrátil do Říma ze své dlouhé cesty po Asii.