Pražská mincovna
Vítejte u nás. Jsme 1. na českém trhu drahých kovů a národní numismatiky. Razíme zlaté dukáty a stříbrné medaile pro státní instituce i soukromé společnosti. Naší předností je nízká cena a rychlost dodávek. Specializujeme se na malosériovou produkci.
Naše ražby můžete zakoupit ve vybraných kamenných prodejnách v Praze, Brně, Vsetíně a Bratislavě.
ČESKÉ MINCOVNY
Razíme pro města, obce, státní instituce, velké podniky, malé společnosti i soukromé investory. Razíme z drahých kovů. Příjmáme zakázky na ražby špičkové kvality. Každé naše dílo je důstojným reprezentantem emitenta.
POPTÁVKA
KALKULÁTOR
VÝROBA MINCÍ
REFERENCE
Klasický výrobní postup je zárukou nejvyšší jakosti naší práce. Tradiční rukodělné techniky kombinujeme s nejmodernější strojírenskou technologií.
Exkluzivní dodavetelem drahých kovů pro ražby Pražské mincovny a.s. je společnost Münze Österreich, rakouská státní mincovna ve Vídni.
Dukáty a medaile Pražské mincovny mají díky nízkému nákladu a své omezené dostupnosti ve sbírkách numismatiků výjimečné postavení. Stejně jako Česká národní banka, ani Pražská mincovna sama maloobchodní prodej nezajišťuje.
Její vzácné sběratelské ražby lze získat výhradně prostřednictvím specializovaných prodejců, jejichž zásobování velkoobchodně zajišťuje
Zlatovna a.s. Jedním z nejznámějších prodejců české numismatiky je
Zlaté mince s.r.o. Zde si můžete prohlédnout kompletní dílo Pražské mincovny, včetně ikonických svatováclavských dukátů.
Pokud hledáte cenné a kvalitní sběratelské unikáty, je právě toto místo ideálním startem. Získejte raritní ražby, které jsou nejen krásné, ale také symbolizují národní tradici a ve vaší sbírce si zaslouží prestižní místo.
Národní symboly, zvěčněné do nejvzácnějších drahých kovů – zlata a stříbra – zaslouženě přitahují pozornost patriotů doma i v zahraničí. Tyto díla jsou poctou naší tisícileté historii a velikánům, kteří v ní zanechali nesmazatelnou stopu.
Pražské groše i monumenty Karla IV., otce vlasti, připomínají slavnou epochu malého národa s osobnostmi velkých jmen, které zná celý svět. Sbíráním těchto dukátů získáváte nejen krásné a hodnotné umělecké dílo, ale také spojení s dědictvím, které přetrvává po staletí. Každá medaile ztělesňuje jedinečný příběh a je opravdovým klenotem, jenž oslavuje národní hrdost. Vlastnit tyto symboly znamená držet v rukou kus historie a přenášet ho dalším generacím.
České mincovny
Strážci odkazu českého národa.
V mincích českých mincoven je uložen věčný otisk dějin českého národa. Každá nese příběh své doby, je svědkem rozmachu a pádů, triumfů a výzev, kterým české země čelily. Medaile vydané našimi panovníky zachycují důležité milníky, které formovaly osudy českého národa. Zlaté české dukáty jsou nejen symbolem bohatství a dokladem kulturní vyspělosti, ale i technické dovednosti nutné k jejich výrobě. Jejich vysoká kvalita svědčí o schopnostech mistrů, kteří tyto klenoty vytvořili.
Již od dávných dob se v českých řekách rýžovaly zlaté nugety, a to zejména v potocích, které se proplétají Šumavou a Českým krasem. Rýžování zlata zde bylo oblíbenou činností místních obyvatel i cestovatelů, kteří se sem sjížděli v naději, že najdou svůj kus štěstí. Legendy vyprávějí o bohatství, které se ukrývalo v písčitých nánosech a které dávalo naději na lepší život. Zlaté nálezy byly nejen zdrojem obživy, ale i inspirací pro lidové pověsti, které dodnes připomínají tuto zlatou éru.
Vedle rýžování zlata z řek se významně rozvíjelo i dolování zlata v českých horách. Krušné hory, Jizerské hory či Zlaté hory – to jsou jen některé z míst, kde se těžilo zlato a stříbro. Tyto činnosti měly zásadní vliv na rozvoj českých měst a obchodních center, která se stala křižovatkami obchodu a řemesel. Města jako Kutná Hora, Jílové u Prahy či Kašperské Hory nebo moravská Jihlava byly symboly bohatství a prosperity, které drahé kovy přinášely. Zásadní vliv měly i na dynamický vývoj českého mincovnictví.
Země Koruny české dala světu jedny z nejvýznamnějších mincí, které se staly základem pozdějších světových měn. Pražské groše, ražené již od 13. století, se staly mezinárodně uznávaným platidlem, které používali obchodníci po celé Evropě. Později, v 16. století, vznikl v Jáchymově tolar – předchůdce dnešního dolaru. Tyto mince byly symbolem hospodářské síly Českého království a jejich odkaz je živý dodnes.
Tradice českých mincoven sahá až do druhé poloviny 10. století, kdy hrála významnou roli v českém mincovnictví právě ta pražská. Nejstarší mincovna v Praze stávala pravděpodobně na Vyšehradě a její činnost dokládají mince s označením místa ražby PRAGA CIVITAS.
V roce 1300 vydal král Václav II. horní zákoník, který stanovil nové podmínky pro nakládání se surovým stříbrem. Na jeho základě byla zahájena ražba pražských grošů, které se staly jednou z nejznámějších mincí české historie. Pražské groše vydržely v oběhu až do roku 1644 a pro svou kvalitu byly ceněny daleko za hranicemi Českého království.
Vedle Prahy se do tisícileté historie našeho mincovnictví zapsaly mnohá města. Významné mincovny byly činné v Kutné Hoře, Jáchymově, Jihlavě, Brně, Chebu, Olomouci, Kroměříži, Opavě, Znojmu, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Uherském Hradišti, Litoměřicích, Jablonci nad Nisou, Budyni nad Ohří, Plzni, Kadani, Příbramu, Mělníku, nebo v Kremnici. Ta se dnes nachází na Slovensku, ale právě Kremnická mincovna byla mimořádně významná v období československé republiky po obnovení samostatnosti.
Právo razit mince je královský regál, náležící výhradně panovníkům. Jedním z nejvýznamnějších nositelů této výsady vladařů, který je úzce spjat se zlatem a snahou o jeho získání pomocí alchymie, byl císař Rudolf II. Tento osvícený panovník, který vládl na přelomu 16. a 17. století, proměnil Prahu v centrum evropské kultury a vědy. Rudolf II. byl vášnivým sběratelem uměleckých děl, mincí a medailí, které se staly symbolem jeho moci a kulturního vlivu. Jeho sbírky obsahovaly vzácné exempláře z celého světa a dodnes jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších uměleckých sbírek své doby. Rudolf II. viděl v umění a zlatu nejen estetickou, ale i symbolickou hodnotu – jako odraz své moci a významu svého rodu.
Medailérské umění na dvoře Rudolfa II doslova vzkvétalo. Významným mistrem, jež zde působil byl italský medailér a sochař Giovanni Abondio. Abondio je znám především svou dovedností v portrétní medailérské práci, která dokonale zachytila tehdejší styl a umělecké ideály rudolfínské doby. Jeho medaile byly vysoce ceněny pro svou preciznost a výraz, s jakým zachycovaly v reliéfech portréty nejen členů císařské rodiny, ale i významných osobností, které se pohybovaly na dvoře Rudolfa II.
Abondio dokázal vytvořit živé a realistické portréty, které vynikaly jemností detailů a mistrovským ovládáním reliéfu. Mnohé z jeho děl zobrazují císaře Rudolfa II., jeho nástupce Matyáše i další významné osobnosti z okruhu dvora. Díky své mimořádné preciznosti a schopnosti zachytit psychologii portrétovaných osob se Abondio zařadil mezi nejvýznamnější portrétní medailéry své doby. Jeho práce výrazně ovlivnila další vývoj portrétního medailérství v Evropě a dodnes je obdivována pro svou technickou dokonalost a uměleckou hodnotu.
Hans Reinhart starší, švýcarský rytec a medailér, rovněž pracoval na Rudolfově dvoře a jeho práce zahrnovala nejen medaile, ale také mincovní ražby a rytiny. Reinhart přinesl do Prahy své zkušenosti a styl, čímž obohatil rudolfinské medailérství o švýcarské prvky a techniky. Jeho medaile se vyznačovaly realistickým portrétním stylem a uměleckou hloubkou.
Medailérské umění na dvoře Rudolfa II. bylo jedinečné nejen díky dovednostem těchto mistrů, ale také díky Rudolfovu mecenášství a podpoře uměleckého vyjádření. Medaile vyrobené za jeho vlády nesly silnou symboliku, která často odrážela císařovu lásku k umění, vědám a mystice. Díky těmto umělcům a jejich mistrovskému zpracování se medailérství na Rudolfově dvoře stalo uměleckým vrcholem a inspirací pro budoucí generace.
Pražská tradice ražby mincí je starší a významnější než tradice kremnická (1328) nebo vídeňská (1194), Praha se však na rozdíl od těchto měst nemůže chlubit nepřetržitou činností. V její tisícileté historii se střídala období ražby slavných mincí s dlouhými přestávkami, kdy byla mincovna uzavřena. Střídali se také zřizovatelé pražské mincovny a měnila se i místa jejího působení. Ražba mincí zde probíhala až do roku 1856.
Novodobá Pražská mincovna a.s. není právním nástupcem zaniklých pražských mincoven. Vznikla roku 2011 a je nejmladší českou mincovnou. Na těchto stránkách se můžete seznámit s její činností. Stejně jako ostatní v Čechách činné podniky, je i Pražská mincovna soukromou mincovnou. Žádná česká mincovna není státní podnik. České mince vydává Česká národní banka.
MMF zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,1 procenta
Bangkok 13. října (ČTK) - Růst světové ekonomiky letos zpomalí na 3,1 procenta z loňských 3,5 procenta. Předpověděl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF) v podzimním hospodářském výhledu. Odhad letošního růstu však mírně zlepšil ze tří procent, která předpovídal v červencové aktualizaci jarního výhledu. ...
MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta
Bangkok 13. října (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, ...
Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Robert Hall a Michael Woodford
Stockholm 12. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci Robert E. Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Dnes to oznámila Švédská královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ...
Experti: Práce letošních nobelistů pomohla lepšímu rozhodování centrálních bank
Praha 12. října (ČTK) - Práce letošních laureátů Nobelovy ceny za ekonomii Roberta Halla a Michaela Woodforda přispěla k přesnějšímu rozhodování centrálních bank. Ukázala na význam očekávání jednotlivých subjektů a na to, jak se tato očekávání promítají do reálné ekonomiky. Shodli se na tom odborníci, ...
Cena plynu v Evropě přesáhla 86 eur za MWh, je nejvýše za téměř čtyři roky
Amsterodam 13. října (ČTK) - Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes překročila 86 eur (zhruba 2100 Kč) za megawatthodinu (MWh) a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 2022. K růstu přispívají výpadky v dodávkách suroviny z Blízkého východu a nízké zásoby v Německu, napsala agentura AFP. ...
Francouzská Crédit Agricole kupuje německou banku IKB
Düsseldorf/Paříž 13. října (ČTK) - Francouzská bankovní společnost Crédit Agricole se dohodla na převzetí německé banky IKB Deutsche Industriebank, která se zaměřuje na financování malých a středních podniků. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. Neposkytla však podrobnosti o finančních podmínkách ...
Index: Průměrný investor do podílových fondů letos vydělal 9,22 procenta
Praha 11. října (ČTK) - Průměrný český investor do podílových fondů za první tři čtvrtletí letošního roku vydělal 9,22 procenta. V samotném třetím čtvrtletí zaznamenal zhodnocení 0,73 procenta. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 ...
Společný dluh EU rychle roste, mohl by dosáhnout bilionu eur, uvádí účetní dvůr
Brusel 8. října (ČTK) - Společné zadlužení Evropské unie rychle roste a na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (24,5 bilionu korun). Uvádí to v dnes vydané zprávě Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii ...
sledujte zpravodajství na serveru zlatovna.cz