2018 - b.k. - Moravská orlice - 1 dukát Au | Mincovna. Obecní dům, Praha.

Karel Plíva Medaili vnímám spíš z technické stránky

Vznik pamětní medaile je poměrně složitý proces, na němž se podílí celý tým odborníků. Kromě výtvarníka a rytce jsou to i další odborníci, kteří se však příliš často neobjevují na výsluní mediálního zájmu.

Bez jejich práce a technologických znalostí by však moderní numismatická výroba fungovala jen stěží. Jedním z nich je i designer a operátor CNC obráběcích strojů Karel Plíva.

Přibližte čtenářům, v čem spočívá vaše práce?

Mým úkolem je technická příprava a zpracování zakázky. Zjednodušeně řečeno: začínám od sádrového modelu, případně náčrtku, který dostanu od výtvarníka a končím vlastním obráběním razidla. Do procesu samozřejmě patří spousta úkonů, ať už se jedná o úpravu rozměrů finálního výrobku, optimalizaci elektronicky zpracovaného návrhu, či vychytání různých chyb a technických nedostatků. Dá se říct, že moje činnost dokáže zjednodušit a zrychlit práci rytců, proofařů a dalších specialistů, ale rozhodně nemůže jejich dovednost nahradit. A to je dobře, protože technika je dobrý pomocník, ale zlý pán. Ruční podíl práce je to, co dělá medaili hezkou, jedinečnou. Mincovní svět čím dál víc opouští ruční podíl práce a nahrazuje ho efektivní, výkonnou, předvídatelnou, ale nudnou a nezajímavou technikou.

Co patří k nejběžnějším úpravám digitalizovaného návrhu?

Jedná se o různé nerovnosti, retuše nebo doplnění značek. Důležitý aspekt je samozřejmě vyrobitelnost. Výtvarníci nemívají vždy jednotná pravidla a nedodržení určitých parametrů může například způsobit problémy s tečením materiálu při ražbě, nebo s realizací proof kvality. Tečení materiálu je ovlivněno řadou parametrů a vlastností, které se snaží hlídat a vylepšit mnoho odborníků v průběhu výrobního procesu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013

Světové investiční mince (1) Pro sběratele nebo střadatele?

Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.

Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. Přehled, který mapuje nejslavnější investiční mince, zahájíme návštěvou Jihoafrické republiky.

Snad v žádné jiné části světa nesehrálo zlato tak významnou úlohu, jako v jižní Africe. Více než třetina veškerého vytěženého žlutého kovu na celé zemi totiž pochází z relativně malé oblasti Witwatersrand Basin, která je zároveň nejhustěji osídlenou části dnešní Jihoafrické republiky. Není proto divu, že první moderní a světově nejrozšířenější zlatou investiční mincí se stal právě jihoafrický Krugerrand. Razí se od roku 1967 a jméno mince dostala podle proslulého politika a pozdějšího prezidenta búrské provincie Transvaal Paula Krugera (1825-1904). Druhá část názvu napovídá, že se jedná o jihoafrickou měnu rand, jejíž jméno je zase odvozeno od již zmiňovaného bohatého zdroje zlata (ale i diamantů) v hornatém území Witwatersrand. Objevení naleziště v roce 1886 bylo předzvěstí krvavých válek mezi potomky holandských přistěhovalců Búrů a britskou koloniální mocí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.

2018 - b.k. - Moravská orlice - 1 dukát Au