2018 - Proof - Sv. Vojtěch - 2 dukát Au | Mincovna. Obecní dům, Praha.

Problematické emise thajských bankovek (1) Poznámky pro sběratele

Sběratelé moderních asijských bankovek, kupříkladu Libanonu, Filipín, Nepálu či Indie dobře znají poměrně složitou otázku zařazení jednotlivých položek.

SCWPM ani ve svých dřívějších vydáních tuto práci sběratelům neulehčil. Stejná situace je také v posledním výtisku z roku 2013 (SCWPM; 19th Ed). Jinak tomu není ani, nebo možná především, u bankovek Thajska.

Poslední dobou se studiu thajských bankovek věnujeme poměrně detailně a domníváme se, že dojde pravděpodobně od příštího ročníku SCWPM k určitým změnám, které ulehčí zařazení (= kategorizaci) vybraných emisí thajských bankovek. Následující tabulka uvádí emise, jichž se chystaná úprava týká. Pro úplnost sdělení opakujeme, že měnovou jednotkou Thajska je 1 baht (= také tical; do roku 1928), dělící se na 100 satangů.

Současné zařazení bankovek uvedených emisí zcela neodpovídá potřebám sběratelů a rovněž nese celou řadu nepřesností a chyb, včetně některých chybějících informací.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013

Tajná mincovna? Razily se v Přísečnici groše krále Jana?

O pravděpodobně nejstarším dolování a zpracování železných rud v českém Krušnohoří přinesly důležité poznatky archeologické nálezy.

V blízkosti Kadaně ležící na úpatí Krušných hor na levém břehu Ohře se totiž podařilo odkrýt sídliště z ranně románského období. Kromě 33 neporušených tavících pecí na železnou rudu tam byly překvapivě nalezeny rovněž zbytky rudy, které pocházely jednoznačně z jediné až k povrchu země sahající rudné žíly Přísečnice.

Z české části Krušných hor kromě Přísečnicka je nejstarší zmínka o dolech na stříbro z roku 1333 u Hory Sv. Kateřiny. Roku 1340 byly také otevřeny doly na stříbro, cín a olovo u Jindřichovic v Krušných horách. Roku 1350 udělil král Karel IV. horní svobody Hroznětínu na Karlovarsku a roku 1352 je také doloženo dolování olověných a stříbrných rud u Štampachu na Sokolovsku.
V klášterní kronice města Rems v Sasku z roku 1143 se píše o přísečnickém pásu ležícím v lesních pohořích Kremsiger1 (mezi bývalou Přísečnicí a Černým Potokem – dříve Pleyl) a pohořím Kreuziger (mezi Vejprty a Černým Potokem) na tzv. české cestě – semita Bohemica.
Využívání a zpracování nerostného bohatství Krušnohoří potvrzuje i Lipská kronika, která uvádí, že Slované z Přísečnicka k nim již v 10–11. století dodávali například ceněné železné srpy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.

2018 - Proof - Sv. Vojtěch - 2 dukát Au