2024 - Proof - Karel IV - 10 dukát Ag | Mincovna. Obecní dům, Praha.

Prodej zlata MMF

Mezinárodní měnový fond (MMF) hledá cesty, jak zvýšit své příjmy pro poskytování levných půjček chudým zemím.

MMF PRODÁ STOVKY TUN ZLATA
Washington – Součástí plánu, který zástupci členských zemí schválili letos v dubnu, je i prodej významné části zlatých zásob. Na trh organizace uvolní 403,3 tuny této komodity. Částku fond oficiálně odsouhlasil v září.

TRH DRAHÝCH KOVŮ NARUŠEN NEBUDE
Objem zlata, který chce MMF prodat, představuje přibližně osminu jeho zlatých zásob. Činitelé přitom slibují, že tímto počinem světový trh s drahými kovy nenaruší. Zlato bude totiž fond uvolňovat postupně v průběhu několika let a trhy budou vždy s předstihem upozorněny. Centrální světové banky od letošního září omezují prodej zlata z rezerv oficiálních institucí na 400 tun ročně a dvou tisíc tun v časovém rozmezí pěti let.

CENTRÁLNÍ BANKY ZÁJEM NEMAJÍ
Pro Mezinárodní měnový fond by bylo výhodné zlato prodávat přímo centrálním bankám. Podle agentury Reuters však žádná zájem neprojevila, takže se MMF bude muset obrátit na trh.

Víte, že …
Mezinárodní měnový fond je organizace přidružená k OSN? Za cíl si klade usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež se dostaly do hospodářských problémů. Vrcholným orgánem MMF je Sbor guvernérů, který zastupuje jednotlivé členské země. Fond sídlí ve Washingtonu ve Spojených státech Amerických a má 185 členů.

Mezinárodní měnový fond (anglicky International Monetary Fund) byl založen 22. července 1944 na Měnové a finanční konferenci v Bretton Woods v americkém státě New Hampshire. Následujícího roku v prosinci Články dohody podepsalo devětadvacet vlád, včetně československé. Ta se předtím, ještě jako vláda exilová, na přípravě smlouvy rovněž podílela. Finanční operace fond zahájil 1. března 1947. Společně s MMF (IMF) začala působit i jeho sesterská organizace Světová banka.

NÁRODNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ 90. výročí vzniku

Vyhlášením nezávislosti přestala Rakousko-Uherská banka (RUB) vykonávat funkci emisního úřadu na odtrženém území Slovenska a Českých zemí.

Plynulost peněžního oběhu v prvních letech zajišťoval Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF), který byl následně roku 1926 nahrazen nově vzniklou Národní bankou Československou, jejíž devadesáté výročí vzniku si letos připomínáme.

Rakousko-Uhersko se koncem, války stále více potýkalo nejen s narůstajícím množstvím nekrytého oběživa, ale i vysokým zadlužením. Pro krytí vládních výdajů byl stát nucen stáhnout z RUB nejen většinu zlatých zásob, ale díky válečným půjčkám vzrostl i dluh vlády u domácích a zahraničních věřitelů. Celkem došlo k emisi 21 válečných půjček, z nichž 8 bylo rakouských a 13 uherských o celkové hodnotě 54 mld. K. Určitý problém představoval mimo jiné i dluh na devizovém trhu vůči zahraničním věřitelům, které rovněž po zániku Rakousko-Uherska přešly na nástupnické státy. Uvolněná měnová politika měla dále za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad1 Rakousko-Uherské banky 1,589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během pouhých čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.

2024 - Proof - Karel IV - 10 dukát Ag