2021 - patina - Sv. Metoděj - 5 dukát Ag | Mincovna. Obecní dům, Praha.

DESKOVÉ HRY A NUMISMATIKA Dřevěné hrací kameny k deskovým hrám

Deskové hry jsou známé ze všech kultur.

V rámci jednotlivých her, při nichž bylo pohybováno zvláštními předměty resp. symboly (hracími kameny, figurami ap. – v tom převážná většina her spočívala), se musely obě strany hrající proti sobě jedna od druhé navzájem odlišit. Forma (tvar a vzhled) ostatně nehrála roli, primitivní kultury se spokojily s nalezenými předměty, jako byly kameny či mušle. Egypťané – znali také hry s rozličnými hracími figurami – měli již jakési kuželky podobné těm, používaným při dnešní halmě1 a všech podobných hrách, při nichž se s nimi pohybuje. Nejstarší známé hrací kameny v západoevropských zemích, pocházející z Francie z 11. století, byly kruhové ploché kotouče, více či méně vyzdobené. Vyrobené byly z kostí nebo dřeva, mrožích zubů nebo slonoviny. V pozdějších dobách přichází do úvahy všechny další myslitelné materiály, jantar, polodrahokamy a rozličné kovy.

Než se ale začneme plně zabývat v názvu článku zmíněným tématem, pokusím se na samý začátek o bližší vysvětlení některých základních pojmů, s nimiž se budeme v dalším textu setkávat. Deskové anebo obecněji stolní hry je možné dělit podle mnoha různých kritérií. Nejčastěji se hry dělí podle doby vzniku. Mezi tzv. klasické deskové hry se počítají hlavně staré hry, u kterých jsme schopni určit období ve kterém pravděpodobně vznikly. Deskové hry lze také třídit podle druhu.2 V některých zahraničních numismatických aukcích se objevují zvláštní předměty, svým vzhledem připomínající medaile.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.

Mince – němý svědek křížových výprav České mince na východě

Není pochyb o tom, že křížové výpravy do Svaté země stály Evropu mnoho peněz. Neobešli se bez nich ani účastníci druhé křížové výpravy (1146–1148) z českých zemí.

Žádný přímý doklad v podobě nálezů mincí však dosud není znám a ani úvaha Jana Bobka o domnělé souvislosti mezi ikonografickou výzdobou některých českých denárů 12. století a českou účastí na druhé kruciátě nenašla mezi profesionálními numismatiky širší podporu.

Pravděpodobnost výskytu českých a moravských mincí na území středověké Palestiny však výrazně stoupne, zaměříme-li pozornost na dobu o sto let mladší, představující závěrečnou etapu křížových výprav, neboť právě tehdy našla mince podstatně větší uplatnění jak ve smyslu teritoriálního pokrytí, tak i mezi jednotlivými sociálními vrstvami obyvatelstva.
Zajímavý a z pohledu české numismatiky zcela ojedinělý nález učinil v roce 1997 místní kibucnik v palestinském přístavu Caesarea Maritima (Kaisareia, dnes Izrael), který při náhodném povrchovém sběru objevil několik silně zkorodovaných mincí, jež odevzdal do městského muzea. Mince byly po konzervaci identifikovány jako české a moravské ražby z konce čtyřicátých let 13. století. Konkrétně se jedná o typy Cach 701 (1 ks; obr. 1:1), Cach 901 (3 ks; obr. 1:3a-c) a dosud neznámý půldenár (obol) fenikového typu (1 ks; obr. 1:2). Vydavatelem všech pěti oboustranných exemplářů byl pravděpodobně Přemysl Otakar jako markrabě moravský (1247–1253). Zatímco typ Cach 901 je moravský denár fenikového typu vybíjený v některé z moravských mincoven, denár Cach 701 a dosud neznámý obol byly zřejmě raženy v pražské mincovně v období Přemyslova odboje proti otci Václavu I. (1230–1253), tedy někdy v letech 1248–1249.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.

2021 - patina - Sv. Metoděj - 5 dukát Ag