2020 - Proof - Jiří z Poděbrad - 10 dukát Ag | Mincovna. Obecní dům, Praha.

Československé svatováclavské dukáty Geneze slavné mince

Letos uplyne již devadesát let od doby, kdy spatřily světlo světa první československé svatováclavské dukáty.

Přesto, že se razily v mincovně v Kremnici, která byla po staletí proslulá ražbou uherských zlatých mincí,1 navázaly nové československé dukáty nikoli na uherské, ale na české dukátové ražby.

Na českých dukátových ražbách se od 15. do 17. století uplatňoval obraz českého zemského patrona sv. Václava. Na líci svatováclavských dukátů pak byl samozřejmě umístěn malý československý státní znak.2
Jak jsem již při jiné příležitosti na jiném místě uvedl,3 stal se svatý Václav již v raném středověku symbolem panovnického rodu Přemyslovců a českého státu. Se svatováclavskými motivy se na českých vládních ražbách setkáváme od prvních let 11. století až do počátku 17. století. Zatím nejmladší evidovanou vládní ražbou s postavou sv. Václava je pražský dukát císaře Matyáše nesoucí letopočet 1612.4 V 19. století se stal kult sv. Václava nosným tématem českého národního obrození a hrál velkou úlohu v emancipačních snahách českého národa i v době zápasu o samostatný stát. Je nesporné, že svatováclavská tradice velmi úzce souvisí s tradicí budování nezávislého svobodného státu. Není proto divu, že se ke svatováclavské tradici na počátku 20. století přihlásil i náš nově vznikající stát. Nově byla svatováclavská tématika oživena na jubilejních československých svatováclavských dukátech ražených v kremnické mincovně od roku 1923, tedy od roku, na který připadlo páté výročí vzniku republiky. Nejednalo se však o běžnou minci, ale o minci obchodní – tedy minci z drahého kovu vydávanou státem, která nemá určenu nominální hodnotu. Zatímco u běžné mince hraje její nominální hodnota nejdůležitější roli, u obchodní mince je rozhodující obsah drahého kovu. Podle něj potom má mince proměnlivou hodnotu na základě aktuálního kurzu vycházejícího z nabídky a poptávky. Takovéto novodobé dukátové ražby, naše i světové, jsou určeny pouze k zahraničnímu obchodu nebo plní funkci jako ražby tezaurační, reprezentační, sběratelské nebo pamětní.5

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (8)

Zlatá brána v Jeruzalémě

Bankovka s motivem Zlaté brány s nominální hodnotou 50 šekelů byla vydána v roce 1978 (1980), ale ještě dříve se poprvé tento motiv objevil na bankovce 500 lir z roku 1975. V katalogu SCWPM jsou evidovány pod označením P#46 a P#42. Emitentem je BANK OF ISRAEL, která byla založena 24. srpna 1954. Mezinárodním měnovým kódem je zkratka ILS (ISO 4217). Izraelská měna (česky nazvaná šekel, hebrejsky לקש (procházela mnoha změnami, které se projevili v průběhu let změnou názvu měny a její devalvací

Zlatá brána (hebrejsky Shaar Harachamin) se nachází v Izraelském Jeruzalémě a je postavena naproti Chrámové hoře na souřadnicích GPS 31°46’44.5“ s. š., 35°14’14.5“ v. d. Je jednou z několika městských bran v obranných hradbách a jedná se konkrétně o bránu „uzavřenou“, kterou nechal zastavět v 16.století sultán Sulejman I. Podle židovské tradice by měl vstoupit do Jeruzaléma právě touto branou Mesiáš po sestoupení na zem. Uzavřením této brány se Sulejman I. rozhodl zabránit příchodu Mesiáše.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.

2020 - Proof - Jiří z Poděbrad - 10 dukát Ag