Mincovna

2021 - patina - Sv. Ludmila - 1 dukát Ag

T F L P

DESIGN
HODNOTA
NÁKLAD
CENA
47
Ag
107,87 STŘÍBRO
(lat. ARGENTUM)
RYZOST STŘÍBRA
999
99.9 % STŘÍBRO
RYZÍ STŘÍBRO
RUČNĚ STÍRANÁ PATINA

Ušlechtilost starobylého vzhledu. Díky patinování dostává ražba ušlechtilý vzhled, získává ochranu vůči přirozené oxidaci a odolává barevným změnám. Reliéf na mincovním poli je výrazně kontrastní a dostatečně vyniknou detaily a jemné prvky, které výtvarník do svého díla zakomponoval.

VLASTNICTVÍ STŘÍBRA

Drahý kov, jehož těžbou a zpracováním prosluly české země po staletí. Stříbro činilo z českých panovníků významné mocenské hráče. Dnes stříbro v portfoliu investora úspěšně doplňuje zlaté rezervy.

DETAILY



Jeden obrázek vydá za tisíc slov! Prohlédněte si i ty nejmenší detaily našich mincí. Objevte jejich půvab kliknutím na obrázky obou micovních ploch.

OBCHODNÍ INFORMACE

2021 - patina - Sv. Ludmila - 1 dukát Ag

Kód položky:

CRM3718


Cena je včetně DPH. Běžná cena: 1 253,70
Koupí dnes ušetříte: 4% | 59,70 Kč
Dostupnost na prodejnách: 1-7 dnů
Koupí produktu získáte + 0,00 ZM

Zlaté mince (ZM) získané do našeho věrnostního programu nákupem tohoto zboží, můžete použít k úhradě nákupu libovolných produktů z naší nabídky a k získání dalších výhod! Nakupovat na jednom místě se vyplatí...
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
4,9

Hodnotilo 9 sběratelů

Hlasovat mohou pouze
přihlášení uživatelé!

VŠE O NÁKUPU V MINCOVNĚ
SEZNAMTE SE S DÍLY PRAŽSKÉ MINCOVNY
Udržujeme české řemeslo živé...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (46)

Známky Žatce IV – Žatecké chmelové známky

V pojednání o účelových známkách ze Žatce nemohou chybět chmelové známky. Jelikož se pěstováním chmele ve městě zabývaly stovky lidí, o potenciální vydavatele známek není nouze.

Vysokému počtu městských chmelařů se není co divit. V žatecké známkovně chmele byl chmel podle své provenience dělen na tři kategorie. Na prvním místě byl žatecký městský chmel, který byl ceněn nejvýše. Druhé kategorie byl okresní chmel původem z obcí na území okresu Žatec a až třetí byl takzvaný krajský chmel, kam spadal chmel hlavně z českých pěstitelských oblastí Lounska a Rakovnicka. České obce tak byly pro svou územní příslušnost diskriminované, což vzbuzovalo přirozeně nevoli.Žatec je městem, kde patrně v Čechách vznikl samotný fenomén strojně ražených chmelových známek, a to pravděpodobně ještě před tím, než v Žatci inzeroval ražbu známek chebský rytec Alexander Quintus. Chmelové česací známky přinesla především změna ve způsobu pěstování a hlavně sklizně chmele, k níž postupně docházelo teprve ve čtvrtém kvartálu 19. století. K evidenci úkolově pojaté práce se osvědčily kovové známky. Kdo ty nejstarší na Žatecku razil, není známo.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.



ZANIKLÉ LIBROVÉ MONETÁRNÍ SYSTÉMY (2)

Téma zaniklých librových systémů jsme nakousli v minulém čísle časopisu Mince a bankovky.

Přesto, že je to téma rozsáhlé, v tomto vydání jej ukončíme, abychom se od příště mohli věnovat dalším zajímavostem.

Podobnou situaci, jako v případě gambijského cedi lze zaznamenat v případě Ghany. Na území Ghany byl platný systém ghanské libry, která se dělila na 20 šilinků a 240 pencí. První a jediná librová emise nese označení 1958-1963 Bank of Ghana Building Pound Issue. Emisním ústavem byla centrální banka (Bank of Ghana). Tento bankovní dům na území Ghany působí do současnosti. Ghanské cedi se dělí po uskutečněné decimalizaci na 100 pesewas (sing. pesewa; viz níže) a má mezinárodní kód GHS, když v literatuře se setkáváme také se sekundárním symbolem GHC |. Přechod z libry na cedi proběhl prostřednictvím emise ND (1965) Nkrumah Cedi Issue. Bankovky jsou nedatované (ND). K identitě bankovek podle data centrální banka přistoupila v roce 1967. Ghanské cedi prodělalo několik inflačních stádií, kdy se hovoří o prvém až třetím cedi. První cedi (C |1) nahradil ghanskou libru v roce 1965 neparitně v poměru 1 ghanská libra = 2,4 cedi (100 pesewa = 100 pencí). Zároveň C |1 přešel na decimální systém a byl rozdělen na 100 pesewas a nikoli na šilinky a pence. První cedi bylo až do konce roku 1967 používáno jako druhé platidlo vedle stále obíhající ghanské libry.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.

www.prazska-mincovna.cz - Mincovna pro české sběratele. Mince a medaile z drahých kovů. ©2011-2024 Pražská mincovna a.s.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...