Česká mincovna překvapila novou medailí
Ražbu nových zlatých a stříbrných medailí, připomínajících italského malíře Giuseppe Arcimbolda a jeho slavný portrét Rudolfa II., zahájila Česká mincovna.
Česká mincovna překvapila: nová medaile G. Arcimboldo míří na trh
Jablonec nad Nisou – Ražbu nových zlatých a stříbrných medailí, připomínajících italského malíře Giuseppe Arcimbolda a jeho slavný portrét Rudolfa II., zahájila Česká mincovna.
Návrh upravil Lubomír Lietava
Ražba, jejíž výtvarný návrh zpracoval vynikající český medailér a akademický malíř Karel Zeman, navazuje na dřívější emisi České Mincovny se stejnou tématikou. Co mají předchozí i současné medaile kromě námětu společné?
Obě upravil rytec Lubomír Lietava, který je ve svém oboru uznávanou veličinou. Ražby jsou shodně realizovány v drahých kovech nejvyšší ryzosti: 999.9 tisícin zlata a 99.9 setin stříbra.
Mincovna vyrobí pouhých pět set kusů
Stejný je také počet obou sérií zlatých medailí Giuseppe Arcimboldo. Tak jako těch dřívějších, podle návrhu Vladimíra Oppla, bude i nových vyrobeno pouze pět set kusů. Jedná se opět o provedení ve špičkové kvalitě, která je určená hlavně náročnějším sběratelům: mincovní pole medaile je vysoce leštěné a reliéf je matován. Hranu mají obě zlaté varianty hladkou, u starší Opplovy je na ní však navíc vyraženo číslo. Tyto medaile mají také shodný průměr 37 mm a hmotnost 31.107 g, což odpovídá váze jedné troyské unce (Oz).
Stříbrný Arcimboldo získal na váze
Výrazněji se ovšem liší medaile stříbrné. Ta dřívější, která byla emitovaná letos v červnu, má průměr 37 mm a hmotnost jedné trojské unce. Novější je o průměru 50 mm a váží 42 gramů.
Kdo byl Giuseppe Arcimboldo?
Tento svérázný italský malíř se narodil v roce 1530. Už v mladém věku na sebe upozornil návrhy oken a tapiseriemi pro katedrály v Miláně a Monze. Katedrálu v Como dodnes zdobí jeho fresky. Bizarní originalita tohoto umělce se ovšem naplno projevila až později. V roce 1562 přijal pozvání k císařskému dvoru v Praze a sám Rudolf II., jako velký milovník umění, talentovaného malíře v jeho fantazii nijak nebrzdil. A také mu důvěřoval, což dosvědčuje i skutečnost, že Arcimbolda pověřil bádáním a nákupem uměleckých děl. I když se Arcimboldo v roce 1587 vrátil do Milána, s císařem zůstal v kontaktu. Z Itálie mu poslal výstřední obraz, na němž Rudolfa II. vyobrazil jako antického boha Vertumna, kompozicí různých druhů ovocných plodů.
Tento světoznámý portrét je i ústředním motivem nových medailí z ryzího zlata a stříbra. Giuseppe Arcimboldo zemřel v roce 1593.
Ceny medailí Giuseppe Arcimboldo:
Stříbrné medaile podle Karla Zemana: 1.300,- Kč
Stříbrné medaile podle Vladimíra Oppla: 1.140,- Kč
Zlaté medaile podle Karla Zemana: 30.000,- Kč
Číslované zlaté medaile podle Vladimíra Oppla: 31.450,- Kč
Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Objednávky na Zlatemince.cz se vyřizují podle pořadí, až do vyprodání stanoveného nákladu.
BANKOVKY BURUNDI
2015 Issue (#50–#53)
V lednu roku 2015 centrální banka Burundi (Banque de la République du Burundi/Ibankiya Republika y‘Uburundi) emitovala zcela novou řadu bankovek o nominální hodnotě 500, 2000, 5000 a 10 000 franků (Francs/Amafaranga). V oběhu jsou bankovky od 29. 4. 2015.
Pro připomenutí pouze uvádíme, že burundský frank je zákonným platidlem středoafrického státu Burundi. Název frank má burundská měna společný s několika dalšími státy, ve kterých je úředním jazykem vedle svahilštiny či kirundštiny především francouzština. ISO 4217 kód franku je BIF. Jedna setina franku se nazývá centime. Z pohledu historie trvala cesta k burundskému franku poměrně dlouho, počínaje rokem 1890. Pokud na tomto místě máme velice stručně shrnout vývoj burundského franku, je nutná poznámka k poměrně složitému vývoji vlastního státu Burundi.
Německá východoafrická rupie (1890–1916)
Burundi (spolu s dnešním státem Rwanda jako jeden politický celek s názvem Ruanda-Urundi) byla součástí Německé východní Afriky a používala její měnu. Frank Belgického Konga (1916–1960) – území dnešního Burundi se dostává během 1. světové války pod správu Belgie a používá měnu sousední belgické kolonie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
