2022 - Proof - Česká heraldika. Lev. - 2 dukát Au

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .

Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

VERTIKÁLNĚ-VERTIKÁLNÍ BANKOVKY RUSKA

[výběr 2014–2018]

K překvapení sběratelské veřejnosti emitovala centrální banka ruské federace v letech 2014–2018 tři bankovky, které se zcela vymykají zaběhnutému vzoru ruských i sovětských bankovek. Zachovávají si jedno; nejsou signované.

U bankovek je však zcela nově použitý jiný než horizontálně – horizontální formát. Jsou totiž vertikálně – vertikální a odlišují se i svým materiálovým složením. Níže se budeme třem ruským bankovkám, kterých se toto sdělení dotýká, věnovat podrobněji. O ruském rublu bylo napsáno mnoho studií a popisných sdělení, včetně v posledních letech diskutované symboliky pro tuto měnovou jednotku ►. ► Kudweis M.: Ruský rubl; bankovka Pick#276a [2017] základní symbolika

Pouze pro připomenutí uvádíme, že podle ISO 4217 má ruský rubl kód RUB a to od roku 1998. V tomto roce provedlo Rusko významnou měnovou reformu, kdy se z 1000 starých rublů stal jediný nový rubl. Setinou rublu je kopějka (1/100). Označení rubl nesla již měnová jednotka v období carského Ruska a pochopitelně také v době Sovětského svazu. Rubl se objevuje již v roce 1769 v době Ruské říše (Russia empire).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.

2022 - Proof - Česká heraldika. Lev. - 2 dukát Au